Anotace: Z deníku z Nového Zélandu. Postřehy a myšlenky z cest.
3.2. Stěhování
Musím si ještě teď večer zaznamenat svoje pocity. Dnes ráno jsem se totiž před prací odstěhovala od rodiny, u které jsem doposud bydlela. Po dlouhém přemýšlení, jak tady bydlet tak, abych ušetřila co nejvíc peněz, jsem došla k závěru, že nejlepší řešení bude nastěhovat se do auta.
Tím se přede mnou otevřely dvě možnosti. První je klasický kemp a druhá jsou takzvané free kempovací placy. V kempu bydlí Lea a platí sto dolarů za týden. To se mi zdálo jako docela dost a když mi navíc řekla, že se sprcha platí zvlášť, tuhle možnost jsem úplně zavrhla. Vždyť cena za pokoj je sto osmdesát dolarů, což už není tak velký rozdíl.
Free kempovací placy jsou po celém Zélandu, ale přespávání na nich s sebou nese řadu omezení. Především zde mohou parkovat pouze auta s označením self contained, tedy s vlastním záchodem, vodou a nádrží na splašky. Moje super auto tímto vybavením překvapivě disponuje. Dalším omezením bývá omezený počet parkovacích míst, která jsou večer často obsazená. Také je stanoven maximální počet nocí, které zde lze strávit po sobě. Někde jsou to dvě noci, jinde tři.
Je to ideální řešení pro cestování po ostrově, ale už o něco náročnější pro dlouhodobější bydlení. Já ale pro ušetřenou korunu udělám prakticky cokoli, a tak jsem celé noci přemýšlela nad plánem, jak tohle zvládnout udržitelně několik měsíců. Upřímně musím říct, že vůbec netuším, jak mi to vyjde. Zatím pro mě byla zásadní zkušební první noc, která probíhá právě teď.
Už ráno jsem byla nervózní, protože jsem vůbec nemohla dospat. Možná to ani nebyla nervozita, spíš zvědavost a vlastně i těšení se. V kufru mám dvě matrace s čistým povlečením, polštářek a deku. Všechny svoje věci jsem do auta naskládala tak, aby měly své pevné místo. Mám tu oddělenou šatnu, potraviny a vodu, technické věci, koupelnu i postel. Byla jsem nadšená z toho, jak se mi všechno hezky vešlo, a ještě jsem zašla do obchodu pro poslední chybějící vybavení.
Pořídila jsem si lampičku na baterky, zavírací nožík, prací prášek, plastový příbor a menší lavor. Ten je multifunkční a bude sloužit jak k mytí vlasů nebo nohou, tak k praní prádla. Sprchu řeším poměrně chytře. Po směně si zajdu vyčistit zuby na záchody a rovnou se umyju. Z práce jsem dnes odcházela čistá a připravená si lehnout. Elektroniku si budu dobíjet také tam, takže mám pocit, že se mi konečně vyplatí tam chodit.
Posledním úskalím byl počet nocí, které tady mohu strávit. To plánuji řešit tak, že jednou týdně přespím na hostelu, kde se zároveň budu moci dát trochu do kupy. Geniální řešení.
První stres ohledně toho, jestli dnes najdu místo, je za mnou. Parkovacích míst tu bylo hned několik, což mě uklidnilo i do dalších dní. Teď už jen uvidím, jak proběhne noc a jestli je moje self contained nálepka opravdu platná. To bude další zkouška, ale nechci předbíhat.
Zatím je to skvělé. Hrozně se mi tady líbí a vůbec nic mi nechybí. Vlastně jsem i ráda, že tu jsem sama. Mám hřejivý pocit z toho, že jsem to dokázala úplně sama a bez něčí asistence. Právě teď si tenhle moment naplno užívám.