Volby: Přehled toho co se dá slíbit.

Jednou za čas v pravidelném intervalu, nastává čas vložit důvěru v někoho kdo dokáže nejlépe naslibovat aby dokázal vést naše životy v blahobytu a spokojenosti.
A jako pokaždé věříme, že zrovna ty co zvolíme a vložíme jim důvěru to dokážou.
Věříme, že sliby dané jsou promyšlené a když jsou slíbené tak se dodrží.
Věříme v to i když to je pořád stejné nebo horší ale naděje prý umírá poslední.
Takže až přijde ten čas, tak opět v naději na lepší zítřek odhlasujeme a budeme doufat zda se to tentokrát povede.
Jenže tu naději nesdílí všichni lidé ale jen část.
Ti co nesdílí patři už k těm co naději ztratili a propadají se do pesimistického rozložení a odporu vložit důvěru do další rádoby naděje na blahobyt a spokojenost.
Je to dlouhodobé pohrdání prohloubené pesimizmem dát někomu důvěru aby opět nedostál svým slibům a jen řešil svůj blahobyt a byl spokojený.
Už jednou někdo napsal v podobném duchu “ kdyby volby měly něco změnit tak by je vrchnost už dávno zakázala “ .
K volbám se chodí jen s přesvědčeni, že se sliby snad dodrží a v naději na lepší zítřek, že přijde změna.
Zbytek kdo tam dorazí tak vkládá důvěru ve svého favorita a to jen proto, že věří v jeho ideologii a věří, že je to jediná a správná cesta.
Tito lidé jsou nejvíce nadšeni a netrpěliví vložit důvěru a s pocitem věřícího si být jistí, že věří tomu pravému aniž by jeho slova zpochybnili.
A díky letům rozpolcenosti a důvěry ve sliby vkládáme životy do něčeho co se kolem nás utahuje jak smyčka kolem krku.
Každými dalšími volbami se smyčka utahuje a to díky pesimistům kteří vzdali naději a naprosto těm věřícím jejich ideologiím co hrdě dají důvěru jen za neověřený slib.
A tak oni důvěru dostávají nebo si ji od pesimistům vezmou aniž by rádoby důvěra byla vložena a po té co volby skončí nastane to co obvykle.
Důvěra je jim cizí a sliby zapomenuty.
Jediné co se bude dít je utahování smyčky zvané Svoboda.