Hezké svátky přeji.

Prý Vánoce jsou svátky klidu a pohody?
Je to období kdy především jsou důležité dárky na které se netrpělivě čeká aby se pak mohlo po štědrým večeru probírat kdo dostal nebo koupil nejdražší dárek.
A dalším důležitým aspektem je jídlo a to ne jen ledajaké ale množstevně hodně jídla, to je ještě skromně řečeno.
A největší množství čeho se o Vánocích vyprodukuje je stres, shon a panika.
Toho je o Vánocích víc než za celý rok.
S tradice se stává marketing a závod. Kdy obchody už v září po příchodu do školy vyměňují tužky a sešity za vánoční produkty všeho druhu.
Aby připomněli zákazníkům jak na ně myslí a dopřejí jim čas se pořádně připravit.
Kouzelný 3-4 měsíce pomalého nárůstu vánoční nálady.
Vánoce jsou zvuk už tak starý, že si většina nepamatuje kdy vlastně začali.
Vánoce začali příchodem toho nejsvatějšího a začátkem nejlepšího marketingu všech dob biblí.
Takže to bylo jen pokračování prý civilizovaného svátku pohanů.
Jinak by tu mohli být třeba Saturnalie, kdyby Římská říše vydržela.
Ale asi míň lidí slyšelo o pohanském svátku Slunovratu kdy ještě to byla vzácná událost a povzbuzení vydržet a přežít zimu.
Jenže dnes je to velvyslanec Coca-Coly koho už většina díky také dobrému marketingu slaví.
Když tak lahodný nápoj co vznikl náhodou, protože to měl být sirup na bolest hlavy a na nervy ale jeden den to smíchal lékárník John Pemberton omylem se sodovkou a teď je po celém světě tak proč ne i jeho velvyslanec s 30. Let s rychlými soby co popírá veškerou logiku a fyziku jako jeho svatý předchůdce.Takže dnes slavíme Vánoce jak každý uzná za vhodné a buď s rodinou nebo se stresem a marketingem.
Ale duch Vánoc ať je v jakékoliv podobě vždy přijde a i kdyby na chviličku tak se usadí v každém z nás.
Neberte to jako navrh nebo řešení ale jen informaci o tom jak mé letošní Vánoce budou trošku jiné a i tradice trošku změněné, protože jsem zabrousil do doby pohanů a narazil jsem na jednu změnu štědrovečerní večeře která se letos změní na hostinu, jelikož pohané tuto hostinu pojímali trošičku jinak a to tak, že šlo o vydatné najedění aby přešili zimu.
A není to stejné, protože rozdíl není v jídle ale ve stolování.
Standardní ryba nebo řízek s bramborovým salátem je tradice a sednout u slušné vypadajícímu stolu kdy je krásně prostřen se svátečními talíři a příbory.
Kdy se celá rodina po předvánočním shonu usadí u stolu a spolu většinou podle etikety a slušnosti povečeří.
Ale pohané, to asi chápete je trošku jiný pohled na stolování.
Kdy se na stůl přineslo jídlo a každý měl jen talíř a pak jako nápovel se do hostiny pustili s chutí a vervou aby se dostatečně nasytili na zimu.
Takže mě napadlo to zkusit a to s jednoduchým jídlem.
Pečený kus masa a brambory na loupačku se solí a tvarohem plus nějakou přílohu.
Každý dostane talíř a prostě se může pustit do jídla a oslavit tak předky v jejich stylu.
Ať pro dnešní dobu necivilizovaně ale zase bez upjatosti a s uvolněním v kruhu rodiny.
Kdy se nemusí řešit etiketa ale nadlábnout se tak aby nemusel i po svátkách brát obchody útokem.
Ono taková barbarská změna může být i více uvolňující než spořádaná štědrovečerní večeře.
Ale to je na každém z nás.

Pak nastane druhý svátek co je přelom starého na nový rok a to Silvestr.
Ale Silvestr je jen jméno a jméno papeže co náhodou zemřel 31. Prosince.
Takže od doby papeže Řehoře XIII kdy ustanovil oficiálně letapáně 1582 dnešní kalendář a určil se ten přelom.
Takže od té doby se ohňostrojem, oslavou kde alkohol teče proudem a střílením špuntů od šampaňského shodou náhod slavíme smrt jedno člověka.
Protože před papežem Řehořem XIII se to slavilo v různých časech jako byli Velikonoce, Vánoce, jaro a podobně.
Teď je to vnímáno jen jako oslava nového roku s předsevzetími které se většinou nedodrží.
Je to svátek naděje do dalšího roku kdy čekáme, že bude líp a slavíme v kruhu rodiny nebo přátel ale také by se nesmělo zapomínat i na lidi co to slaví prácí třeba kvůli zdraví nebo bezpečí nebo zaopatření lidí slavících svátek Silvestra a nového roku.
Jenže tyto oslavy, které by měli být hlasitým přivítáním nové naděje se postupně stávají tichou událostí a jen cinkáním skleniček a hlasitých hovorů.
Jelikož ohňostroje se pomalu díky nařízení a části obyvatel vytrácí a přitom dřív měl tímto hlasitým a světelným způsobem zahánět démony aby mohli lidé žít v klidu další rok.
Jenže démoni krom politiky už nejsou a tak démoni prohlásili, že je to zbytečné tím pádem moc hlučné a světelné a samozřejmě pro blaho a bezpečí.
Takže jsem zase zabrousil do pohanské doby a našel jsem tam samozřejmě ne pro každého jeden zajímavý rituál.
Přivítáni prvního slunečního paprsku v novém roce kdy je to oslava světla.
Což znamená, že než se rozedni tak se rodina nebo přátelé seskupí na jedno místo a pohodlně se usadí, udělají si teplí čaj a zapálí oheň nebo v malém měřítku svíčku a buď venku nebo z okna sleduji příchod, od prvního příznaku až do rozednění v poklidu, tiše vítají nové světlo v novém roce.
Je to něco co by se části populace a démonům mohlo zamlouvat.
A i když je to pro mě zajímavý rituál od našich předků tak ale nezatracuji Číňany, že vynalezli střelný prach který měl být nejprve elixírem nesmrtelnosti ale, že to bouchalo tak máme takovýmhle radovánkám na noční obloze při oslavě smrti papeže Silvestra.



Římanske přání:
Io Saturnalia! Faustum annum novum vobis omnibus!
) „Radujme se ze Saturnálií! Šťastný nový rok vám všem!“)

Pohanské přání v duchu starých Germánů (Jul / Yule)
„May your hearth burn bright and your path stay clear.“
(„Ať tvůj oheň hoří jasně a cesta zůstane volná.“)

Keltský svátek Alban Arthan:
„Blessings of the returning sun.“
(„Požehnání vracejícího se slunce.“)
„May the darkness teach you, may the light guide you.“
(„Ať tě tma učí a světlo vede.