Bosorka a Čierny drak

 

Tak teraz mám slzičky, naozaj. 

Musím ťa objať tak veľmi silno, že stratíš dych. 

-

Ano, pořádně pevně, obejmi mé svalnaté paže a široká ramena.

I pusu mi dej, na čelo, mezi ty dva temné rohy, které uvidíš když na mne pohlédneš svým starým zrakem.

-

Áno toto urobím, vydržím tvoj pekelný oheň

-

Ty ano, můj oheň ti neublíží. 
Ostatní pálí, boří kostely, obrací kříže, spouští bouři z nebes ... ale tebe hladí .... 

-

Ak ma objímeš, oheň sa rozhorí a spolu budeme na veky obklopení plameňmi

-

Ty už jsi to viděla, ty víš jak náš oheň vypadá. Temné žhavé plameny pomalu rostou a pohlcují vše, co jim stojí v cestě. A jasně světlé, až bílé plamínky tančí mezi temnými plamennými sloupy. Čeho se dotknou, buď ožije, nebo se v prach obrátí. Záleží jen na vůli a duši - ty slitování, já ničení.

-

Plameny osudu, vědomí Univerza, oheň věčných - Bosorky a Černeho draka

-

Niečo mi tajíš Drak môj... cítim to... v tvojich plameňoch je ukryté poznanie minulého aj budúceho... čo to je, čo ja nevidím... hovor...

-

Plameny hoří pomalým a líným ohněm. Drak leží na dně propasti, hluboké tak, že žádný ze smrtelníků by nevydržel ani jediný nádech zkaženého vzduchu zde dole. "Abyss" tomu učenci říkají a sní o něm ve svých chytrých knihách. Křesťané raději všechny důkazy o tomto údolí smrti a poznání v plamenech spálili. Strach ....
Strach je to, co zbožný lid zaslepený falešnými kněžími mají. Strach z nás, kteří víme, jak hluboké je dno propasti.

-

Občas vyjdeš na povrch, pozrieť úbohý ľud, či už pochopil... za tisícky rokov vraciaš sa späť sklamaný...
vždy čakám ťa... v chalúpke, v hlbokom lese...
raz sa vrátim s tebou...

-

A já rád přijdu do hlubokého lesa, cítím již z dálky vůni bylinek a teplé polévky. Přijdu jako muž do tvé světnice, a zde ....

-

Šťastne privítam ťa... pohostím, vínom napojím...

-

Ano, pomilujem se, tělesné tekutiny, šťávy radosti a rozkoše a pak ...
vyletíme k temné luně, my jsme osud, my jsme nebesa, my jsme bouří ...
Hory se chvějí, lesy šumí, řeky zpívají ... píseň života a smrti, smutku a radosti, viny i neviny ...
Bůh na nás z Univerza shlíží, peklo v plamenné díře, chřtán rozevřený, ale ....
Nemohou nic. Nikdo a nikdy. Protože Bosorka a Černý drak jsou mimo zemské zákony chápané běžnými smrtelníky.
My jsme váhy, které drží Bafomet, my jsme mocí, která točí svět. Dopředu stále a neměnně, dozadu obrátit se též můžeme, ale chaos by pak zachvátil svět.

-

Sme viac ako nesmrtelní... sme myšlienkou večných, sme pocitom... , sme samotnou večnosťou... spolu...

-

Ano