Deník Abstinenta XI

Deník Abstinenta XI

Anotace: Část jedenáctá

Sbírka: Deník Abstinenta

Den devatenáctý

Asi těžko projdu uchem jehly.

Po sedmi dnech mám konečně volno.
Konečně.
Ráno bylo skutečným utrpením.
Z něho mě pak vysvobodila návštěva páry.

Jestli může muž mít orgasmus i jinde než při sexu, měl jsem ho dnes v té páře.
Doslova jsem se odpařil do jiné dimenze.

Odpoledne a večer jsem jel na neplánovanou návštěvu do Prahy.
Za kamarádkou.
Pozvala mě na film. Mrk mrk.

Koukali jsme na Whiplash.
Úžasný film. Už dlouho mě žádný film takhle nepohltil a do konce nepustil.

Vlastně nechápu, proč jsem se mu tak dlouho vyhýbal.

Dal jsem si nové předsevzetí.

Každý měsíc se kouknu na alespoň jeden film, kterému jsem se zatím vyhýbal.

Má to cenu.


Den dvacátý

Hrej chlapče, hrej.

Po probuzení v Praze, mrk mrk, jsem se cítil snad ještě zničenější než včera.

Musím si hold přiznat, že stárnu.

Jelikož jsem se v noci úplně moc nevyspal, dal jsem si po příjezdu doma ještě odpoledního šlofíčka.

Večer jsem šel hrát na kytaru k nám do hospůdky.

Měl jsem strach, že mě bez alkoholu nebudou tyto hraní bavit.

Ale naštěstí opak byl pravdou.
Všichni jsme si to náramně užili, i já, a pořádně si zabékali.

Dal jsem si další předsevzetí.

Pravidelně hrát a cvičit. Protože těch pozitivních reakcí na moje hraní pořád přibývá a co teprve, když bych cvičil pravidelně.

Miluji svůj život.

Den dvacátý první

Zásadní rozhodnutí přicházejí znenadání.

Po ránu už to bylo lepší.

Stačily dva dny aby se tělo srovnalo.

Pohodička v práci, odchod domů v půl čtvrté ráno.

Ale jedno setkání ten den mělo pro mě a můj budoucí život zásadní význam.

Potkal jsem kamaráda, kterého jsem neviděl roky. Přišel si pro lístky na koncert.

Oba jsem byli překvapeni tím, jak druhý vypadá skvěle.

Oba dva nepijeme.

On už tři roky. Já teprve měsíc.

Ale když jsem viděl, jak vypadal dobře, byl plný energie a já na sobě pozoruji ty samé symptomy, moje váhání přešlo v rozhodnutí.

Budu v suchém únoru pokračovat už navždy.

Protože normální je nepít, normální je se cítit dobře, normální je čelit všemu špatnému s čistou hlavou a neutíkat před svým životem.

Už nikdy nechci utíkat.

Chci se už cítit jenom takhle.

Už chci být jen sám sebou.

Chci prostě žít.
Autor Karel Letník, 24.02.2023
Přečteno 141x
Tipy 6
Poslední tipující: Marten, khalim lamshi, Fialový metal, mkinka
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...čeho je dost, toho je už dávno příliš...;-)v čemkoliv, nejen v chlastu...

25.02.2023 16:10:15 | Marten

Všechno s mírou :) Nebo s Mírou? :D

25.02.2023 20:04:54 | Karel Letník

Díky za postřehy :) akorát nevím jestli je mrk mrk promrkání očima nebo mrknutí jedním okem – dávalo by to smysl různě :D nato mě napadla úvaha, jakými slovy by se rozlišilo promrkání očima a mrknutí jedním okem? Nicméně jsem dostal chuť si zahrát na kytaru a to je superschopnost tvého příspěvku ;)

24.02.2023 22:46:11 | khalim lamshi

Můj příspěvek má superschopnost? To je skvělé :) Mrk mrk… :)

25.02.2023 00:02:49 | Karel Letník

Ráda jsem četla. Dneska jsem též potkala cvičitelku z jógy po letech a měla ze mě radost, že jsem se posunula dál. Každý den je nečekané překvapení i inspirace do dlaní.

24.02.2023 18:07:03 | mkinka

Žít, nenechat se zastavit. Vše je inspirací, každý koho potkáme nás učí. Děkuji za čtení.

25.02.2023 00:01:34 | Karel Letník

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí