Anotace: Start myšlenka: polibek
Rozkoušu si rty jen pro radost, abys přestal protáčet koruny
pod obrazem, kde jsme řvali se skloněnými hlavami do voňavých vlasů našich duší.
Líbali se kdysi někdy k ránu na střeše barrandovskejch teras,
vzpomínali na největší plaveckej bazén hvězd stříbrných pláten,
pod stínem z ušpiněných šálků
a
to vzduchoprázdno mezi tvými rty a slaměnými tóny hlasů v odrážkách,
mi daválo smysl mnohem víc, než uhynulý roky přednášek ve školách.
drobné distance jsou smyslné samy o sobě...a když jsou ještě vzduchoprázdné, to už je kombo :))
16.04.2016 20:59:39 | iluzionistka
polibky jsou někdy hvězdný války pro radost intergalaktickejm milencům..:-D* :-) ST*
16.04.2016 17:31:51 | Frr