Život

Život

Anotace: Tento příběh je velmi specifický a byl napsán srdcem i životem... Poznali jsme se v Motole na onkologii - oba pacienti... Ona to nezvládla... Tento příběh je i o naději a lásce, kterou nezastaví ani smrt... Snad vás to nějakým pěkným způsobem osloví.

     „Další!“ ozvalo se zpoza zavřených bílých dveří. A tak jdu. Jsem na řadě. Naposledy se ohlédnu za sebe. Vidím spoustu lidí a všichni jsou potichu. Sedí v klidu – přemýšlí. Je to tady tak vždycky. Jsem už podesáté v tomto skoro až nekonečném pokoji a to jak duševně, tak fyzicky. Fyzicky??? No, ani moc už ne, protože mé tělo projde brzy zásadními změnami. Jsem zvědavý a těším se, ale zároveň je mi smutno. Konec je totiž skoro vždy smutný... Nicméně zde, za zavřenými dveřmi, je nový začátek. Tak tedy beru za kliku… „Pojď dál,“ pravil hlas, který je velmi příjemný a patří krásné ženě v bílých šatech. Pookřál jsem – proč také ne, neboť ženy, to bylo, je a bude vždy mé potěšení, i smysl života… „To s tebou, Ondro, souhlasím. Však mám také takovou podobu, aby ses cítil příjemně,“ pravila kráska a mrkla na mne. „Jsi pověstná převtělováním a jde ti to výborně,“ usmál jsem se na ni a posadil se na židli – samozřejmě bílou. „Děkuji Ondrášku, jsi milý. Nu, ale komplimenty teď stranou. Znáš to tady a víš jak to chodí. Zeptám se Tě tedy přímo. Bude to minulost, pokračování, nebo Odpočinek?“ „Má krásná Bohyně,“ mrkl jsem na ni a Bohyně se začervenala. „Na Odpočinek bych šel velmi rád, ale nemohu, protože nechci! Trochu jsem zrelaxoval v čekárně. Tělo už nic nebolí a tak dlouhé sezení, i tady to skoro věčné! zvládne bez problémů. Z toho vyplývá, že půjdu dál – do života=do pekla,“ ale jen, co jsem domluvil, náhle vyskočil z bílého hrnku s bílou kávou červený Ďábel... Oba, Bohyně i já, jsme sebou škubli. „To nás musíš vždycky tak polekat?!“ pravil jsem trošku nazlobeně. „Jasně, vždyť to umím nejlíp a také mám radost, že jsi odvážný a chceš, i přes svůj vysoký věk, znovu do života. I díky Tobě peklo nezahyne,“ pravil Ďábel a zasmál se, ale pak si pořádně prohlédl Bohyni. Celý se okamžitě toužebně rozpálil: „Bože, ty jsi nádherný, vlastně nádherná – zůstaň taková napořád,“ doslova hořel a poletoval okolo ní. „To by se Ti líbilo, Ďáblíčku, ale už se proměním zpět do své původní podoby. Udělala jsem to jen pro Ondru, kvůli jeho lásce k ženám a také proto, že má desetileté výročí,“ a na to se, přes Ďáblovy i mé protesty, z Bohyně stal opět Bůh – postarší muž v, jak jinak, bílém obleku. „A je po legraci,“ posmutněl Ďábel, přestal hořet a už jen doutnající dodal: „Těším se na shledání – tam dole,“ mrkl na mne a poté skočil do hrnku s takovou vervou, až káva vyšplíchla rovnou na Boha a jeho čistý oblek. Ten si povzdechl, ale pak se pousmál a klidně pravil: „Ďáblíčku, myslím, že potřebuješ velkou dávku Lásky a dobra. Posílám za tebou CELÝ KOSTELNÍ chorál, který ti bude zpívat nádherné a zamilované písně, ať budeš kdekoliv a to celou HO-DI-NU! To jsem na Tebe hodný, že?!“ a v kávě to zabublalo a na chvilinku zčervenala. Bůh se tomu zasmál a poté jedním mávnutím ruky vyčistil oděv. „Tohle bych chtěl také umět,“ dodal jsem s úsměvem.
     „Takže tedy, Ondro... Chceš jít dál... Hmm... Deset životů je velmi dlouhá doba. Ve tvém případě je to úctyhodných 756 pozemských let. Duše i s daleko nižším věkem jsou již dávno na Odpočinku. Ptám se, proč chceš pokračovat?“ „Odpověď přeci znáš, Bože – vždyť všechno víš!“ „To je sice pravda,“ přisvědčil. „Ale chtěl bych to slyšet od tebe, Ondro, a čtenáři jistě také.“ „Dobrá, když jinak nedáš, tak je za tím jedna žena - Táňa. Potkal jsem ji jen na chvíli ve svém devátém životě a od té doby ji hledám stále a absolutně všude! Vím, že je to ta pravá! Její vlastní život byl tenkrát předčasně ukončen... Doufám a věřím, že ji najdu, neboť naše cesty se zase musí protnout. A protože mi nechceš říct kde je, tak budu hledat sám... Prostě, Láska existuje i mezi Nebem a Zemí a tady to platí doslova,“ smutně jsem se pousmál. „Ano, Ondro, to jsi řekl hezky a opravdu ti nemohu nic říct. Ale přeci jen, když tě teď vidím smutného a také jsme, za ta tvá léta, již dobrými přáteli, tak ti dám takovou malou nápovědu a ta zní: když nepřestaneš Táňu hledat, najdeš ji! To ti zaručuji, jako že se Bůh jmenuji, chovám, jednám a vůbec – jím jsem!“ a usmál se na mne. „Milý Bože, díky, vážím si toho! Takže stačí stále hledat, což je skvělé, neboť přesně to dělám,“ řekl jsem veselejším hlasem. „Byl jsem se podívat na Odpočinek, ale Táňa tam bohužel nebyla… Zato jsem si popovídal s mými rodiči z devátého života – pozdravují tě. A viděl jsi mou sestru, Klárušku? Také je z mé devítky,“ „Viděl, ale proběhla tady doslova tryskem a hned letěla do dalšího života! Už jejího čtvrtého,“ usmál se Bůh a já také. „Takže má stále energie na rozdávání – to je dobře,“ podotkl jsem. „Ondro, moc děkuji za pozdrav od tvých rodičů. A jak se jim daří – jsou spokojení? Otce slyším občas jak létá s modely, ale matku vůbec – je tam s ním?“ „Ano, je a natáčí otcovo létání, ale když havaruje, tak ho konejší – proto není moc slyšet.“ „Ach tak, nu, už je čas. Měl bys vyrazit a mohu ti zaručit, že se budeš mít v novém životě tak, jak si sám budeš přát.“ „Ooo, to je velkorysé, ale pouhým přáním Táňu nenajdu, že?!“ Bůh vstal a napřáhl ruku se slovy: „Ne, Ondro, protože jen přání nestačí. Musí se do toho dát vše a já vím, že ty to víš... Hodně štěstí v novém životě i v hledání!“ „Díky, Bože, za všechno!“ a na to jsem mu podal ruku a při potřásání jsem se rozplynul...
     Bůh se zamyšleně posadil do křesla - jen vydrž chlapče, najdeš ji… Po této myšlence se opět zkoncentroval a zavolal: „Další!“ Dveře se po chvilince otevřely a v nich stála další duše - Táňa...

Autor Ondra, 24.01.2023
Přečteno 57x
Tipy 6
Poslední tipující: Alala, DuvtipnyCmelak, mkinka, Marry31
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Krásně - citlivě - s jemným humorem popsáno, jak vše také může být...
Přesně tak jak to píše Marry31...spřízněné duše se vždy nakonec potkají...
Hodně štěstí!

27.01.2023 22:31:51 | Alala

Děkuji za krásná slova, milá Alalo :) Potěšila na duši i na srdci :)

27.01.2023 23:56:43 | Ondra

Skvělé, spřízněné duše se vždy nakonec potkají

24.01.2023 13:30:12 | Marry31

Velice Vám děkuji za krásná slova, milá Marry - jste velmi laskavá :) Mějte se nádherně :)

24.01.2023 14:48:27 | Ondra

© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí