*Live long and prosper!

Anotace: http://www.facebook.com/photo.php?fbid=4381662150778&l=64b43b5f3d Jsou zážitky, na které se vzpomíná celý život! :)

Spock by nás nepochválil, když jsme toto heslo párkrát a zcela mimo mísu použili na mé hippie oslavě narozenin. Přišlo něco kolem dvaceti hippie sester a bratrů, většina opravdu v převlecích! Jestli to za éry hippies byla taková pohoda, jako právě na téhle akci, závidím babičkám a dědům! Peace, bratři!

Protože jsem červencový Ráček, již několik let mám ve zvyku slavit své narozeniny celé letní prázdniny, což znamená, že jakékoliv akci sobecky přisuzuji, že je taky trochu na mou počest. Jsem sebestředný egoista. Nicméně mnou plánovaná akce musí být nejvíc originální, jedinečná a taková, aby na ni lidé vzpomínali ještě za padesát let! Ještě nikdy se mi taková akce nepovedla...

Jenže letos, letos to musela být pecka! Párty ku příležitosti mé americké plnoletosti si zaslouží něco velkolepého, něco veselého, něco bláznivého. Hippie párty! Jako pravý závislácký uživatel xichtknihy jsem založila událost. Účast už od počátku vypadala velice nadějně. A opravdu. Na krásně travnaté ploše Žlutých lázní se nás sešlo téměř dvacet, dvě třetiny příchozích ve vymakaných kostýmech hippísáků. V domnění, že nikdo se ani nepokusí sehnat ho, jsem vyhlásila "soutěž": Kdo přinese jointa, dostane panáka. Jaképak to bylo překvapení, když pak kamarád vytasil z pěněženky úhledně zabalené brčko a že prý k narozeninám. A to byl první moment, kdy mi lehce vlhly oči.

Jak už tomu tak bývá, jsme mladí a v chlastu vidíme spřízněnou duši. A byli jsme ten den květinové děti! Šlo se k baru panákovat. Ráda bych uvedla, že se jen tak z něčeho neopiju, jsem trochu jako chlap. Dám pět velkých piv a pořád se cítím oukej. Za večer jich dám třeba deset (i když to už se pak zas tak oukej necítím...). Může za to ta "maryška", že jsem v osm hodin večer musela přivírat jedno oko, aby mi obraz zůstal stát na jednom místě a v jedné verzi. Možná nebyl úplně dobrý nápad tančit s kamarádkou něco jako salsa-tango se "zakláněčkou", když jsem měla krátkou tuničku...

Druhý moment, kdy mi lehce vlhly oči byl, když mi kamarádi začali přát. Kamarád Ríša v nejvymakanějším kostýmu, který zahrnovala i dlouhovlasá černá paruka, mě dostal definitivně - na dně dárkové tašky, ve které byla láhev Sauvignonu a knížka, ležel tepaný prstýnek s bílým korálkem, který jsem před měsícem sdílela na facebooku se slovy "Ten se mi tuze líbí." Když se potom přidaly k popřání moje nejlepší kamarádky a daly mi monstrózní paletu očních stínů (kterou jsem vyloženě chtěla) a toastovač toustující Mickey Mouse, o kterém jsem mluvila minulý týden, spustila cynická a realistická Kamilka slzičky úplně.

Moc děkuju svým přátelům, že si dali tu práci a sehnali si šatičky, kytičky, paruky, lenonky a že tolik vnímájí, co říkám z hladu! Miluju vás!