510

510

Anotace: https://www.youtube.com/watch?v=SK7Be_3bAxA

I.

 

Jsem zase Audrey. Nebo Charlotte. Cítím se tak. Pokaždé, po třech, čtyřech skleničkách.Je to úleva. Chvilková a nedostatečná. Ale stejně k ní utíkám. Víc a víc.

 

 

 

II.

 

Život jak město z papíru.

 

 

 

III.

 

Potřebovala bych mluvit. A když mám možnost, nedokážu ani otevřít pusu.

 

 

 

IV.

 

Někdy jsem všechny ženy najednou. Vím, jak se podívat, co udělat.

 

 

 

Umím je přečíst. Udělat, co chtějí.

 

 

 

Kleknout a zvracet.

 

 

 

 

Sama ze sebe. Ze všeho okolo. Ze všech.

 

 

 

Nenávidím to.

 

 

 

V.

 

Nedokážu spočítat, kolikrát jsem si za život přála být někdo jinej.

 

 

Začít odznova.

 

 

 

Někde jinde. Pryč od všech.

 

 

 

Kolikrát jsem si přála obětovat se. Aby to všechno bylo jinak.

 

 

 

Aby to neskončilo tady. A takhle.

 

 

 

VI.

 

Nemám smysl.

 

 

Ne bez tebe.

 

 

 

VII.

 

Je jen prázdno.

 

 

Nic kolem.

 

 

Pohledy. Slova.

 

 

 

VII.

 

 

Nic to neznamená.

 

 

 

Nic to nezmění.

 

 

 

Ať udělám cokoli.

 

 

 

VIII.

 

Cokoli.

 

 

Autor odnikud, 20.10.2017
Přečteno 332x
Tipy 9
Poslední tipující: zdenka, Jort, Philogyny1, bogen
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

každý občas ... někam ... utíkáme ... ale v tebe věřím ... že odrazíš se ... z bloku ... vstříc ... znovu životu ... úsměv pro Tebe ... Zdena.

21.10.2017 21:06:43 | zdenka

to je to nejhorší, potichu vidět...

20.10.2017 23:20:44 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí