Zhmotnělé strachy

Anotace: Snová a perná noc.

Vzápětí na hádku a nepochopení vnitřní katarze té druhé. Skáču do otevřené řeky, na níž zejí krůpěje ledu a sněhu. Pod hladinou zbrklými tahy končetin po proudu snažím uprchnout. Však mrznu a zpomaluji dech, jako bych začínala hibernovat náhle se nad hlavou rozevírá paprsky skulinka k nadechnutí. Všímám si u protější jizvy v ledu vytrčenou hlavu slečny, před níž utíkám. Opět se nořím a vykukuji po pár minutách u břehu nejmenované řeky, jež je pro mě symbolem volnosti. Držím si chladnou a klidnou hlavu ať mohu ve vypjaté situaci přemýšlet. Ihned se na souši dávám k rychlému útěku. I přes veškeré vypjetí a rychlý běh poslouchám kroky za mnou, jak mi šlapou na paty, nemohu se jich zbavit. Najednou se mé tělo kontrastně přehřívá. Rychlý nával horka jako bych byla v sauně. Objevuji se na náměstí neznámého města. Zde vbíhám do haly. Uvnitř velké házenkářské hřiště plné sytě zelené lemovaná bílými a žlutými pruhy na podlaze. Přeji si, ať mě neviděla zde zajít a mohu se schovat a uklidnit dech. Však tomu tak nebylo náhlé se rozevírají vrata. Já už jsem na půl cesty ve šplhání po žebříku k tamnímu stropu, jež konči malou římsou, což zjišťuji až po dolezu, místa je přesně na usednutí do lotosového sedu. Mám jen pár možností. Setrvat a počkat až si pro mě přijde či skočit a zemřít. Náhle s čista jasna, objevily ve dveřích další povědomé tváře z bývalé třídy. Onen útok na mě záhy skončil. Nechtěla se ukázat ve špatném světle před ostatními. Ihned svou tvář přemalovala do srdceryvného úsměvu a započal smích. Já už jen veškerý povyk sledovala z výšky. A klidnila svůj dech.

Vše se odehrávalo ve zmatku, osoba, jež mě pronásledovala byla bytost ze základky, kamarádka s níž jsem se tehdy handrkovala o jinou přítelkyni, kdo s ní bude trávit více času. Naprosto dětinská situace. Popravdě, však přesně vím co mi podvědomí ve snech zrcadli a chce sdělit.

Vstala jsem a pozdravila spolubydlícího, jež provádí ranní očistný rituál a chystá se do práce. Nalila si sklenku vody vylokla ji celou a zpět do postele zavřít víčka a ponořit se do další snové skutečnosti.

V tom mi zazvonil budík. Vypla jsme ho a dál spala. Poté se opět probrala a myslela si, že uběhla tak hodinka což je v pořádku, zkouška je až na 13h. Koukám na display svého mobilního zařízení s jemnou pavučinkou. Vytřeštím děsem strachu plné oči, strach se zhmotnil a stal skutečnosti je 12:35. Nemám šanci to stihnout už jen cesta do školy mě trvá 30 minut a já teď vstala. Náhle začla vyšilovat. Snažila se v chaosu najít oblečení a na sestru se sevřeným hrdlem snažila mluvit. Však jen vyjekla, „otevři. Stránky. Školy.na číslo. Učitelky.“ Však ona jen dále civěla do mobilu a odosobněně na mě s klidným svědomím koukala. Však v ten moment to vysvětlit a říct bylo tak nemožné. Hlas se třásl a tělo klepalo. Pote běžela za rodiči se zadržovaným pláčem.  Mamka i tatka leželi vedle sebe, už si jen povídali. Mě jakoby nezbystřily i když jsem mamku hladila ať si mě všimne. Jo všimla si koutkem oka, ale stále koukala na otce a jen řekla ze ať si to vyřeším sama. Bylo jim to jedno, že se vedle nich hroutím. S pláčem a přicházející úzkosti se potácela zpět do pokoje. Najednou mé čas tak děsil a stal se strašákem mě samotné.  Při oblékání jsme se zamotala do hutného svetru a nemohla ho ze sebe zpátky sundat, protože jsme si jej vzít na sebe nechtěla. Už bylo vše tak bezradné a zamotané. Svetr začal dusit nemohla se nadechnout a upadla na zem. V ten moment jsem se poloudušená rychle nadechla a rozevřela víčka na své posteli na privátu mimo svou domovinu. Přesně tam kde mám být. Srdce silně stále buší. Usedám a koukám do displaye je 10h. Oddychnu si a jdu se schladit do vany a vytáhnout své třesoucí tělo z šoku. Na snídani si poté do mixéru připravím makové mlého, dva banány a třetinku avokáda. Sleduji jak se suroviny mísí za pořádného ranního hluku motoru, ještě z kořenícími směsi kurkuma, zázvor a skořice i trochu carobu pro oživeni. Usedám zpět do postele a vychutnávám si lahodné smoothie s příjemně ladnými tóny chilloutu.

Sny mi z podvědomí vytáhly a zhmotnily mé vnitřní obavy a strachy.