V pexesu

Bylo to první rande, na Strahově, v pokoji naproti schodišti. Řekla jsi to tak bezelstně, skoro dětsky „A nezahrál by sis se mnou pexeso? Já ho hraju moc ráda“ a pak jsi ještě smutně dodala  „ale nemám s kým, nikdo už ho hrát nechce – se mnou.“ Když jsem souhlasil, tak mě ani trochu nenapadlo, že po první hře budu ještě vděčný za ten jediný náhodný pár, že si budu připadat jako pako a že už budu vědět - proč…

…o sedmnáct let později

náš syn vyhraje první turnaj.