těžký život senzibila

těžký život senzibila

 

      Kdo je senzibil ? Není to žádný léčitel. Je to člověk citlivý na energii

      a různé jevy, které jsou očím neviditelné. Samozřejmě nemohu vyloučit to,

      že některý senzibil má schopnost detekovat zdravotní problémy, ale že by

      mohl někoho vyléčit ? I když jsem sama senzibil, v tomto směru jsem

      trochu skeptická, protože vím, že někteří podvodníci se za senzibila pouze

      vydávají a tahají z lidí peníze. Být senzibilem znamená velkou psychickou

      a fyzickou zátěž v každodenním životě. Jak se to projevuje ?

      Uvedu pár příkladů ze svého života. Takže moje postel musí stát u zdi

      po celé své délce, usínám vždy tělem otočená ke zdi, kterou vnímám jako jakousi

      ochranu před vnějším světem. Nemohu nosit kovové šperky a žluté oblečení,

      cítím se v něm jako nemocná. Dlouho nevydržím na místě, kde je negativní

      energie nebo i jen malé množství lidí. Takže přeplněná nákupní centra

      to je horor a tak se jim vyhýbám a třeba potraviny nakupuji až večer,

      když je v obchodě málo lidí. Pokud musím zažít davy, tak jsem po příchodu

      domů jak vymačkaný citrón, bez energie.

      Také nesnáším fyzickou blízkost ostatních lidí, tak třeba na eskalátorech

      je to pro mě nepříjemné, když za mnou někdo stojí, ošívám se.

      Nedávno se mi stalo, že jsem vešla do nákupního centra a několik metrů

      za mnou šla skupinka lidí, která mi jakoby na záda "hodila" takovou

      energii, že jsem se musela zastavit a ty lidi nechat přejít přede mě,

      bylo mi fyzicky zle. Nebo když jsem se nastěhovala do svého bytu,

      tak jsem v rohu kuchyňské linky cítila negativní energii a nevěděla jsem

      proč. Po pár dnech jsem přišla na to, že je to tím, že z druhé strany

      je wc, asi negativní energie z odpadu. Špatné je, když z určitého

      místa nemohu odejít pryč, to trpím jak zvíře. Nejhorší jsou pro mě

      asi nemocnice, ty bílé pláště doktorů a specifický zápach,to je děs.

      Samozřejmě svými reakcemi na tyto problémy mohu působit na své

      okolí jako podivín, ale co nadělám ? Lidé o nás většinou nic neví,

      možná je to lepší, protože kdyby věděli, co všechno nám vadí, tak

      by dělali zlomyslné naschvály. Takže se přetvařuji, že jsem normální

      a v duchu trpím. Lidé jsou prostě zlí, s tím nic nenadělám.

      Tak prosím vás, buďte více tolerantní a trpěliví, nikdy nevíte, kdo

      proti vám stojí.

      Děkuji.

 

 

 

Autor rybka, 28.03.2022
Přečteno 185x
Tipy 5
Poslední tipující: Sonador, paradoxy, Marten, mkinka
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

jejda, těžký život empatů... zrovna v sobotu mě úplně sundal jeden obchoďák... jak si člověk chvíli nedá pozor... je jediná "rada" víc se poslouchat, ale sama na to zapomínám...

28.03.2022 18:48:33 | Sonador

Nezávidím ti to. Spím taky pouze obličejem do prostoru, dřív jsem měla problém spát i na zádech, měla jsem spánkovou paralýzu.Od lidi jsem se musela jakoby odklánět, když si ke mn někdo přisedl a v obchoďáku fujtajbl. Napadlo tě s tím strachem jakoby něco dělat?

28.03.2022 18:43:30 | paradoxy

...máš dar...;-)ale těžkej...těžký je to, být vnímavej až moc...většina to má za divnost nebo přímo slabost, to znám...

28.03.2022 18:35:45 | Marten

dík :)

28.03.2022 21:13:56 | rybka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí