Tma

Plíživá tma ji pomalu pohlcovala a stahovala do nitra. Hodně se bála, ale věděla, že když tohle neabsolvuje tak se nic nezmění a nezlepší. Její poklad byl v ohrožení. A ona konečně potkala někoho, kdo ji řekl, je to vážné a budeme to řešit. Chtělo se ji zvracet. Už jen z toho pocitu, že ji ten poklad asi na chvilku odeberou aby ho mohli zcelit a uzdravit. Třásla se při té představě, ale věděla, že to asi není možné jinak řešit. Ten vnitřní svět byl tak chaotický a zmatený a vůbec nedával smysl, že nezbyde nic než se nechat na chvíli pohltit tmou a v ní hledat to světlo. Ten maják. Tu naději. Lásku. Bezpečí.