Ve spojení

Anotace: ***

Slunce olízlo pocukrované střechy chalup
vsálo kapičku ranního nápoje z rampouchů
a zchumlané závoje mlh rozčesalo zlatými hřebeny paprsků.

Jen ona ještě sní
stočená jak malý ryzí hádek pod kameny pokrývek
teplem prohřáté tělo dýchá
a její tvář zachvívá se lehkým úsměvem snu
o muži, co jí svým jemným hlasem všeptaným do srdce
probouzí k něžným polibkům.

Je ráno prvního dne spolu,
kdy není naspěch
ruce se jemně dotýkají
v dlaních napětí
a ústa protkaná ústy polykají
něhu lehkou jak křídla Amorů.

Slovy se nedalo říci nic
vše tkvělo ukryto v doteku,
kdy každý záchvěv těl
každé splynutí, letmý dotek rozehrával symfonie tónů.

Rozkoš prolnutí a odevzdání
jediný refrén jejich myslí.
Divokost i něha proudících řek,
pevnost i opora strmých pohoří,
spojení nepředstavitelné světu
přesto nezvratně silné a křehké zároveň.

Vše se odehrálo jakoby pod vedením režiséra těch nejbujnějších představ a fantazií
bez příkras kulis v otevřené čistotě splynutí a obdarování lásky.

Znovu a znovu se hroužili do sebe svým hlubokým nádechem pod hladinu vědomí tady a teď...

Nic jiného neexistovalo
nic nepřevyšovalo již převýšené.

...