Václav

Václav


Teču. A tak
strkám hlavu do mrazáku.
Nosem ryju do zkamenělý bílkoviny.
S blažeností přivřeným okem,
se zmraženým tepem,
čtu:
Vašek-zadní kližka
napsáno černou fixou
roztěkaně, ve spěchu.
Zavírám své blažeností přivřené oko
s tajným přáním
ať lidé nedávají jídlu jména.