Oběd

Jak pak se mají slova prostá ještě nevyřčená? Pusa hambatá je říci nesvede. Mluv si jazykem bezvýznamným, když laskavosti se neříkají. Pálivé sousto, které musíš neustále přežvykovat těžké je vyslovit a já slyšet nesmím jak bolí mne odstup neustálý. Nakonec si stejně poobědvám s větami rozvitými jak jen ústa dovolí je přednášet, slov si zakrojím v šťavnaté delikatesy tam, kam nořím svůj nůž jeví se starostlivost, stesk a touha po znovunaplnění rty co i jen na chvilku mluvit přestaly.