Volba

V sevřeních tak pevných škodolibě neradostných stejně kus volnosti najdeš si. V závětrným chladu zdi v přebytku koutů s holou panenkou své dětsví zahřeješ. V zamřížování v běhu proudu špinavosti otřepáš vždy na trhu svou kůži aby nekonečná voda ze stropu vše odnesla, smyla dehty, obnovila propojení s ostatními jen na chvíli. Nadále žít ve sluhách v přesvědčení neměnnosti stáváš se otrokem svobod.