J'AIME LES SOUVENIRS

J'AIME LES SOUVENIRS

Anotace: věnováno

 

     Čím je člověk starší, tím víc se vrací do minulosti. „J'aime les souvenirs“. Miluji vzpomínky.

 

     Hrajeme na chalupě karty. Svítí petrolejka. Očazený cylindr, dlouhatánský knot. Táta je nejchytřejší z celé party. Jejka?! Zase má všechny trumfy. Oheň v kamnech praská. Stíny tančí po stěnách. Mamka, táta, bratr, sestra, já. A láska.

 

     Usmívám se. Ozve se cvrček a zavoní louka.

 

     Časně zrána sedíme u dřevěného stolu. Mamka dělá snídani. Chleba s máslem a sladké kakao. V chalupě uplácané z hlíny je sranda jako na Silvestra. Nebo, že by se to nestalo?

 

     Otevírám srdce. Přejdu starou lávku a lehnu si do trávy.

 

     Vzpomínky jako staré obrazy mají patinu. Tátova slova už neznějí. Ve tmavém rámečku milovaná tvář. Měla jsem hezké dětství, panečku! Potůček pod strání tek a všude voněl bez. Stavěla jsem z kamínků hráz. A taky z té vrby už, děvče, slez! Pod polštářem snář utkaný z barevných nitek.

 

     Ohlížím se a jdu zpátky. Hořce voní rmen a zpívají ptáci.

 

     Když si pospíším po pěšině, která se vine jako had, doběhnu k babičce. A to už mám zase hlad. Elektrické lampy bručí. V ranním oparu tajemná zář. Ten okamžik se mi vrací celá léta. Jako vzácný drahokam si ho v srdci nesu. I on patří pod polštář.

 

     Piji ze studánky vzpomínání, s láskou na otevřené dlani.

 

     V kuchyni je teplo a v krabici žlutá kuřátka. Štěbetají, ďobají uvařená vajíčka. Králíčí kotce plníme senem. Nakouknu do chlívka. Prase se blaženě rochní v něčem, co dřív byla polívka. Sypeme slepicím zrní. Vylezu na půdu a hledám koťátka. Láska a pohádka.

 

     Mami, tati, babi, moja krstná teta Eča, děkuji za nádherné dětství. ♡ ♡ ♡

 

 

Na       Naučil jsi mě létat

 

     Trylkovat

     Nebe je mým chrámem

 

     Jednou při zemi

     Podruhé do oblak

     Letět i proti větru

 

     Výskat

 

     Radovat se

     Je to prosté

 

     Zastavím se

     Otevřu oči

     S pokorným srdcem

 

     Se kořím té kráse

 

     Svět na konci obzoru

     Červená se

 

     Má přilbice zdobena peřím

     Od Boha pocházím

     A Bohu věřím

 

 

https://www.youtube.com/watch?v=A3yCcXgbKrE

 

 

Autor Iva Husárková, 20.11.2021
Přečteno 158x
Tipy 41
Poslední tipující: Slávinka, Fialový metal, Malá mořská víla, Dextero, Protos1182, blues, gallatea, Amonasr, DvorskyJan, šerý
ikonkaKomentáře (42)
ikonkaKomentujících (14)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Krásné dílo i hudba... vůbec nic víc není třeba Ivi... Nech vyznít a vyniknout jen své srdce:)

25.11.2021 12:38:24 | Malá mořská víla

děkuji, Gábi. mám radost. moc Tě zdravím. :-))

26.11.2021 02:12:14 | Iva Husárková

Dnes v nejmenovaném autokaru nahlas telefonovala seniorka o tom, jak celý víkend hlídala Umtíka ( jméno změněno) a jak si dva dny roztomile hrál na počítači, ani ven nechtěl..to budou jednou vzpomínky na babičku.. SToprocentně

21.11.2021 19:40:46 | DvorskyJan

děkuji, Jane, za Tvoji návštěvu. děti dnešních babiček v této době, co budou mít za vzpomínky? ale snad dětská duše je tak nekonečné tvárné, plná fantazie a snů, že se přizpůsobí ku radosti. děkuji. měj hezký den. :-))

22.11.2021 03:06:52 | Iva Husárková

Tak já dětství nic moc. Už jsem někde u povídek zmínil. Japonci jsou v seismické oblasti a zemětřeseních si užili - a poučili se. Nakonec příkadně vše vyřešili a základy staveb do budoucna otřesům odolají. A tak je to i s dětstvím. Kdo nemá v nich utvořený základy (mateřské lásky, dětských prožitků, kladné autority ap.) tak stavba "seismickým" otřesům žítí, zkrátka oddolává jen ztěžka.
Kdysi se můj soused přes plot nostalgcky rozvzpomínal o svém dětství. A já jsem v duchu s ním vzpomínky sdílel a přidal si v duchu, jak jsem za zimních večerů s bráškama sedával doma u vysokých kamen. Zírali jsme do světélek z škvírek kamen a babička si k nám přisedla na stoličku. Svoji sudeto-češtinou nám vyprávěla staré pověsti s takovou věrohodností, že jsme ani nedutali. Soused se odmlčel a hleděl kamsi do dálky, jako by chtěl ještě své mládí zahlédnout. Tak mu říkám. "Tolik barvitých a krasných vzpomínek. A zároveň, jako by námi prostoupila sametová bolest a smutek beznávratu." On se na mě podíval a řekl. Jo, to je přesně ono! Ale jdi s tím přirovnáním do hajzlu.... nepochopil jsem! Až po pát vteřinách jsem si povšiml. že se mu po tvářích kutálejí slzy.

Krásné dílko, Ivuško. Však vím, že jsi tůze schopnou autorkou. Rád k Tobě chodím na rande. Tak Ti přeji ještě nejen pěkných chvil u vzpomínek, ale i lásky plných reálných chvil k dalším srdečným uložení*

21.11.2021 19:24:16 | šerý

mám Tě ráda. a je mi líto, že Tvé dětství nebylo úplně super. ale je v něm babička a sálající kamna, hřejivé teplo, vyprávění, možná, že Ti ona dala základ pro Tvé mistrovské slovo a talent a cit, pro Tvé geniální barvité výrazivo... jáj máme rande! ó, mám radost a pýřím se. a dáme si horké kakao? děkuji moc, krása! budu se zatajeným dechem poslouchat Tvé vyprávění i smutné, které k životu patří. seismicky Tě objímám, abys byl v bezpečí. abys cítil jen sametovou radost. i Tobě plno lásky, Šeráčku, tu moji máš. hodně radosti. :-))

22.11.2021 03:03:12 | Iva Husárková

já se nezmůžu na víc, než že je to moc krásný Ivi!:)*

20.11.2021 15:46:25 | Sonador

nějak mě to táhne zpátky, do bezpečí, zadními vrátky a taky jsme chodili s babičkou na pole, ale já většinou seděla na mezi a dělala blbosti, no a do kravína, úžasné teplo a smrad, moje babička byla jako ta pravá pohádková - ahoj, babi, mávám do nebe - Son, kytičku vzpomínek pro Tebe. děkuji, že jsi. hodně síly a štěstí. :-))

21.11.2021 03:57:52 | Iva Husárková

a muselo to být krásné dětství na venkově... já vyrůstala ve městě, ale na kraji, takže kousek už pole, louky a sovětská posátka na letišti:) přesto jsme měli kde běhat a lízt po stromech... dělat pokojíčky ve vykotlaných vrbách, sáňkovat u rybníčku... dnes je tam skoro vše zastavěné a silnice se skoro nedá přejít:( ...a babička bydlela v Ostravě:) ale stejně to bylo prostě super... těch prvních pár let je pro člověka tak moc důležitých, čerpám ze šťastného dětství celý život...

děkuju za kytičku Ivi... připomněla jsi mi sen, měla jsem jako malá dózu plnou různě velkých a barevných korálků... a před pár lety se mi zdálo, že by se přes ty korálky dalo vrátit do dětství... to by bylo hezký, aspoň na chvíli:)

hezkou neděli a spoustu smíchu a lásky Ivi:*

21.11.2021 09:26:04 | Sonador

moc hezky se mi čte Tvé vzpomínání. děti si najdou zábavu všude a vyblbnou se. my se pak taky odstěhovali do města a v babiččině domě dnes bydlí cizí lidé. dóza korálků zní krásně. přes ně se vracet, ano, možná, že tím, že dneska je svět tak cizí, nebezpečný, co se to s ním stalo?! tím víc toužíme po všem rozesmátém a bezstarostném. taky jsi měla svoji vykotlanou vrbu? JUCHŮ! alespoň na chvíli... alespoň ve snech... Son, ať je líp. :-))

22.11.2021 02:53:41 | Iva Husárková

...ty bláho "posátka"? to jako vážně?:o co to se mnou je???:D

21.11.2021 13:43:22 | Sonador

"posátka" se mi moc líbí, měli jsme na chalupě železné vojenské postele, takové ty palandy a já spala nahoře, to bylo bezva. jednou se nám v posteli okotila kočička a to byla krása. :-))

22.11.2021 02:31:24 | Iva Husárková

:) já takhle jednou zabalila venku kočku do své bundy - jsem si myslela, že je jí zima jak se třepala, no a zachvíli to bylo, bunda plná koťátek:D

23.11.2021 08:38:31 | Sonador

he hahááá :-))

24.11.2021 03:23:57 | Iva Husárková

Ivanko…úsměv.z

20.11.2021 15:31:21 | zdenka

úsměv Zdeničko, rozsvítila jsi mi ráno, děkuji, milá a opětuji. přeji vše dobré. :-))

21.11.2021 03:51:06 | Iva Husárková

Milovaná. To je psáno srdcem a já srdcem děkuji.

20.11.2021 11:22:13 | mkinka

Jitunko, děkuji krásně. myslím na Tebe, však víš, přeji Ti hodně smíchu a radosti. objímám Tě pro bezpečný den. mňau miláčkům. :-))

21.11.2021 03:49:40 | Iva Husárková

Děkuji milovaná a Ty se také opatruj. Jíťa

21.11.2021 09:31:40 | mkinka

:-)))

22.11.2021 03:27:48 | Iva Husárková

také mám rád sladké kakao... a i dneska :)*

20.11.2021 11:11:54 | J's ..

a když jsme spali u babičky, v neděli ráno nejsladší probuzení, pod duchnou plnou prachového peří, jenom hlavy nám koukaly, babička přinesla kakao a to byla láska a bezpečí. a pak stačilo vyběhnout na dvorek a tam byl celý svět. děkuji, že jsi nakoukl. kakao a taky křupavý rohlík s máslem, dneska žasnem, jak bylo hezky a milo. pohlazení Nelince a hodně lásky. :-))

21.11.2021 03:47:25 | Iva Husárková

..když jsi v tísni, řekni to písní...https://www.youtube.com/watch?v=spVTkLBu-gg&ab_channel=WaldemarMatu%C5%A1ka-Topic

20.11.2021 10:39:15 | Marten

hurá! děkuji za píseň, odplavila tíseň, odplavila smutky, Martene, děkuji, je prima, že jsi v mé pohádce a že si zpíváme. ať máš rozezpívané dny plné nádherných vzpomínek. :-))

21.11.2021 03:41:31 | Iva Husárková

...Ivuško...trošku se mi třese brada...jenom trošičku....Ji./úsměv/
Tvé vyprávěnky jsou nezaměnitelné...

20.11.2021 09:33:21 | jitoush

mrkám na Tebe, Jitunko, taky se usmívám, taky se mi brada třese a tam v hájku v lese takové Ti rostly třešně, velké a černé, šťavnaté. a když na posedu vidíš srnky se zatajeným dechem vnímáš, dýcháš, žiješ. objímám Tě a moc děkuji. ať je Ti pohádkově. :-))

21.11.2021 03:37:36 | Iva Husárková

zlaté děvče, to je voda živá, mléko na bradě, roztrhané tepláky.....

zlaté děvče, to je pohádka, láska, teplo, pohlazení.....

budu si to číst pořád a pořád

čarokrásná

20.11.2021 09:01:09 | Yry

mám velkou radost z Tvého komentáře. roztrhané tepláky, rozbitá kolena, větvičky ve vlasech a taky seno, juchů, nejde zapomenout. v srdci jsme tam stejně pořád, viď? ať je tak hezky jako tenkrát. měj pohodový den. :-))

21.11.2021 03:33:56 | Iva Husárková

Moc krásné vzpomínky. Psalo SRDCE *.
Tak jsem se na chvíli připojila.
A bylo mi moc dobře.
Některé, mi hodně zní domovinou.
Když jsme bydleli v domku u rybníka. Nešla tam často elektrika a ta petrolejka, karty
byla náplň večera.
Hodně na mě TVÁ atmosféra dýchá.
Vidím tu holčičku, jak šupajdí
..chvíli tam a chvíli onam
a Modroočko, máš vzpomínek jak medový plást..plných.
vím že ty si je čechráš a hladíš.
Ať ony TEBE stále též.**
Přeji TI laskavý den
krásné chvilky a srdíčko pohlazené. Opatruj se a děkuji Ti že jsem se mohla připojit. :);)

20.11.2021 08:35:10 | jenommarie

Maruško, jihnu po Tvém komentáři. ta petrolejka, viď? u rybníka? to musela být pohádková atmosféra. úplně slyším, jak šplouchají vlnky a vidím ryby vyskakovat nad hladinu. víš, že Fanynka je rybářova dcera? sedím na bobku u sálajících kamen a mávám na Tebe. Z Tvého srdce jde plamen až do nebe. hráli jsme hru - duráka - tak zvlášně se jmenovala a hlavně, jasně, žolíky. to byly časy. zpětně mi dochází, kolik lásky jsme dostávali. děkuji krásně. ať Tvá pohádka nikdy neskončí. posílám přání klidné neděle. :-))

21.11.2021 03:23:17 | Iva Husárková

:)*;). Jj Ivuško..když usínám..kolikrát se vracím právě tam. A je to vždy hřejivé. Tak mi zůstaly také jen vzpomínky. Ale aspoň že si je můžu pouštět, jako film ..a mám teda lístek do první řady..aby ještě né. :D Jj žolíky, mi hrávali i sedma bere..vole lehni..:D..a sirky..no už ani nevím..a o pětníky a desetníky..
takže to už byl vlastně hazard :D:D
. Některé ty vzpomínky i bolí, my to neměli kdovíjak snadné..ale stejně si povytahuji..jen ty chvíle krásné a hřejivé..na to člověk přijde až s věkem a i ten pohled na některé se mění..vrátit se tak v čase a na chvíli malou..v kuchyni se smíchem se s maminkou sejít..
je to Ivuško VŠE tak zvláštní..že uteče ten film a jako děti..si chceme připadat, i když jsme už dávno dospělý. Hladím tě a objímám za tvá slovíčka, jsi mi tak blízká těmi tvými..rozcuchanými s šibalským TOBĚ vlastním..smíchem..i když vím, že máš proč smutit..o to více Ivi* o to více. Papa a krásný večer, opatruj se.
(To s Fanynkou jsem nevěděla, teda jsem o něco moudřejší:)); a ta naše chaloupka dnes má krásné využití..je v ní školka a letos tam byl výlov rybníka, dokonce prý i dětský ten starodávný kolotoč a stánky, to by maminka měla radost, kdyby to viděla)

21.11.2021 19:02:18 | jenommarie

děkuji za Tvé úžasné střípečky dětství. moc se mi líbí. jsem ráda, že máš převážně hezké vzpomínky. Tvoje maminka by určitě měla radost, kdyby viděla, že je tam školka. ano, je hodně zvláštní, jak moc je nám tam dobře. objímám Tě a přeji Ti jen krásné a veselé, bezpečné vracení se. :-))

22.11.2021 02:42:37 | Iva Husárková

Ivuško mám je všelijaké, snadné jsme to neměli a mnoho toho,
co si musel člověk vždy obstát jen sám a má tvrdohlavost..kolikrát protizdi. I doba a situace nelehká s věčným stěhováním a zvykáním si na nové. To bych raději i vynechala. Ve finále vím, že jsme se zase tak špatně neměli.
Maminka byla milující a člověk zkrátka vnímal všechny starosti i všechny změny, někdy to bylo hodně složité. Pro dítě, pochopit a necítit se "navíc",zbytečně.To období u rybníka, na to vzpomínám nejraději. Člověk se musel mnoho naučit a nějak nám tam nezbývalo, než si i v některých chvílích být blíž, měli jsme nevlastního otce a byl mladý na tátu. To bylo vše hodně složité, chybělo mi mnoho a zatvrdila se, nakonec vždy i kvůli mamince, jsem se snažila
a chtěla jsem, aby byla šťastná, oba se snažili, jen jako dítě těžko některé pobíráš.
Ale já i bratr jsme byli vychovaní si vážit a poslouchat. Museli jsme dělat, nic zadarmo nebylo, zapojit síly společně a pomáhat, to jako asi každý.
To víš , dělali jsme i různé seky, když se začali zapalovat lýtka a chtěli jsme chodit za zábavou. To byli cesty domů po tmě, na tu samotu..dost těžké:D,
ale i na to mám veselé zážitky, rychlost s jakou se člověk dostal domů..byla hodná Zátopkovi :D a nezáleželo na tom, jakou mám kondici.. světlo měsíční, cesta, běh:)))). Zatáčky jsem znala po slepu. Myslím vždy jen na to dobré..a i ty hřejivé, je to nutné a ono to opravdu v srdci pohladí.
Opatruj se a DĚKUJI TI moc moc Ivuško milá mi* :),) omluva za dlouhý list..když TY mě k tomu úplně svedeš..přeji TI také jen a jen ponor do krásných chvilek.

24.11.2021 10:41:49 | jenommarie

musela jsem se přihlásit, nedalo mi to. tolik je mi milá Tvá odpověď. vážím si toho, že jsi mi dovolila nahlédnout do svého dětství. uvědomuju si, že ne každý ho prožil spokojeně a šťastně. ale obdivuju a moc se mi líbí, že vzpomínáš na to hezké. s tím bolavým jsi bojovala a už tenkrát ne kvůli sobě, ale z ohledu na svoje blízké, maminku, pro její dobro - ťuk ťuk ťuk... na pár úderů srdce jsi mi vehnala do očí slzy - všechno to těžké s krásným Tě zformovalo do laskavého šlechetného člověka JAKÝM JSI. moc si tě vážím. mě samotné jsi mnohokrát pomohla, když mi bylo nejhůř. děkuji za Tvé přátelství, princezno z Jižních Čech. cítím to stejné vůči Tobě. DĚKUJI MOC. prý rok 2022 má součet magického čísla šest a bude lepší, dobrý. kéž pro všechny. hezké odpoledne. :-))

24.11.2021 12:49:22 | Iva Husárková

Ivuško já TI Mávám a dávám do toho energii přátelství LÁSKU
..JSI, a TO mi též dává pocit,
že těch lidiček, které mi do srdce poslaných..je jak perlorodek v hloubce a mám velké štěstí..že mi JSOU poslaní ..opravdu velké. :)*;)
Stále se učím, stále se v krocích vracím .stále dělám i své..někdy i opakující chyby..jako každý..věřím v lepší. Proto mi teď TVÉ přání dává opět tu další naději..Ivi* to jsi mě doslova pohladila a dnes mi bude celý den krásně:)))
Jsi zkrátka ta kouzelnice **
Děkuji TI převelice a ať se to splní..pro všechny. :)papapa zlatíčko objímám

24.11.2021 12:58:56 | jenommarie

furt bulím, ale s krásnými pocity. objímám a děkuji, má zlatá Maruško. :-))

24.11.2021 13:01:55 | Iva Husárková

Ty moje malá **.však i mě díky TOBĚ** :)) neplačkej****:)*

24.11.2021 13:10:33 | jenommarie

:-)))

25.11.2021 02:13:31 | Iva Husárková

Nakonec vzpomínky jsou v životě to nejcennější. Velmi citově, jemně a láskyplně napsáno.

20.11.2021 08:33:17 | Krahujec

vzpomínky nám nikdo nevezme. těší mě Tvůj komentář a děkuji. :-))

21.11.2021 03:19:19 | Iva Husárková

Díky Ivi, že jsem se mohla s vámi projít, přisednout, zavzpomínat...a to sladké kakao...no prostě pohádka:)
Moc hezky se četlo.:)

20.11.2021 07:43:23 | Dreamy

děkuji Ti, dívko, s vlasy s barvou ječmene. i Ty patříš do mé pohádky. měj krásné sny. :-))

21.11.2021 03:17:16 | Iva Husárková

© 2004 - 2021 liter.cz v1.5 | Facebook, Twitter