Zpověď psankyně

Zpověď psankyně

Je to už dávno,
co začala jsem psát.

Tehdy někdy 
začalo mé mlčení.
A já plnila stránky.
Radostí svou.
Bolestí.
A taky touhou.

Představou.
Pravdou.
A někdy také lží.

A pak,
když přišla tma, 
konečně jsem se zastavila.
A promluvila.

Bílé, prázdné stránky,
se staly mými ústy.
Protože 
i docela křehké básně, 
které jsem psala,
nikdo neslyšel.