Dech

Dech

 

 

Můj dech šumí jako moře.
Látka jej odráží a vrací zpět.
Motá se mi z toho hlava.
Letos nejspíš slané vlny neokusím.
Tak ať, příjmu ten trest.

Větrné víry pohazují listím.
Na prázdných ulicích předvádí své tance.
Osamělé budovy nechtějí svědky,
nejsem tu vítaný host.

Supermarket jako muzeum.
Zboží prohlížím, ale nepotřebuji.
Vozíčkáři pomáhám nabrat ovoce.
Kývne a odjede.
Je pryč, stejně jako moje minutová užitečnost.

Kéž bych mohla přijmout hříchy světa.
Rozdýchala bych je pod vlastní rouškou.
Pak by mé moře navždy utichlo
a svět by byl volný.

Autor Miss_Rosa, 25.03.2020
Přečteno 87x
Tipy 9
Poslední tipující: Wahadahaku, danielsoft, Frr, Básník Karel, jenommarie
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

dobrá báseň na současnou situaci, tip

27.03.2020 11:25:42 | danielsoft

Milá Rosičko, však si tak připadám někdy až až také a moře moře moře....ach. Letos nabereme sil a příští rok, už snad...bude zas. Smutná, ale moc hezky jsi pojala tu dobu a pocity ;-) "ST"

25.03.2020 09:52:51 | jenommarie

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.10 | Facebook, Twitter