Lampion

Anotace: ...

Tak jsem zase ten anděl ze zbořenýho baráku.
Sedím tu na zemi zády ke dveřím a v rukách držím velkej červenej lampion. Světlo vrhá na rozbořený zdi dlouhý růžový stíny.
Někdo říká, že za nima se drolí cihly. Někdo říká, že pod nima roste mech, jiní zase, že zakrývaj velkou uhlovou kresbu - jakou, to neví nikdo.
Kdysi dávno žil člověk, co rozbíjel láhve o stromy a dokázal chodit po dně moře. To říkají ti první. Ti druzí říkají, že tam postavil podvodní město, který nakonec spálil na prach. Ti třetí nevědi nic.
Potřásám lampionem v rukou. Křídla se začínají hýbat. Odlétám.