Na pražském orloji se v plné velikosti věže objevila nahá ženská záda
Na pražském orloji se v plné velikosti věže objevila nahá ženská záda
Anotace: ...
Jsem už starej a jenom o tom nevím?
Doma se prověřím rezavými budíky v dřevěné krabici s javorovými listy, proschlými plody kaštanů.
Mám rád všechny ty klamné sny, kdy není jisté, co všechno ještě dokážu přežít.
Jsem vděčný za smrtelnost čím dál tím víc.
On ten black out má něco do sebe.
Překvapení kolik vidí hvězd, aniž by museli postávat u vstupu do budovy, kde se předávají filmový Oscaři.
Ozvalo se tiché plop následované bublavým zvukem.
Převlékali za chodu mladé muže do uniforem.
Bylo to kouzlo.
Jako když odkvete pampeliška a najednou je tu bezpočet výsadkářů čekajících na vítr.
Kluci, co nečetli noviny ani nevěděli, že je válka.
Hráli ji po nocích na svých počítačích, kde byli vítězi a smrt byla jenom na oko.
PS.
Smrtka zazvonila.
A kohout nic.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk13.06.2023 19:02:00 uživatel smazán
Skvělý text... Pohltil mne..
13.06.2023 11:16:26 piťura
umírají
ve válkách
našich vůdců
o naši smrt
už nikdo nestojí
zbyly nám ty hvězdy?...
;-)
13.06.2023 00:42:35 šerý
Vlastně jsme jak staré stromy, které je třeba vykácet.
Z mladých ohebných se dají dělat pažby k puškám a pažení do zákopů.
Vlastně celej svět je jak orloj. Tolik svatých a stejně je tam smrt!
Jako děti jsme si hrály na vojáčky a nikdo nechtěl bojovat za fašisty a každej chtěl být ruský hrdina. Dneska bych měl v těch osazenstvech zmatek.
Dnešní mladí bojovníci už mají u počítačů krvavej výcvik. Už se docela těší na reál. Vezmou si sebou mobil na akční videa a fota, sluchátka a máma jim nacpe do torny hamburgery. No a masakr může začít. Hlavně ne nuda!*
