Záchvěv léta

Záchvěv léta

Večer útočil létem.

Tvář měla náhle tak blízko a její vůně mu sálala z kůže.

Už se nikdy nebudu mýt, slíbil si tenkrát.

Nad hlavou jim vzduch rozechvělý peřím kroužících Orlů hrál baladu vhánějící slzy a ona se smála.

Už nikdy nebudu plakat, slíbil si tenkrát.

Hlava jí tančila tangem ze sklenky vína a všem kolem zářily oči.

Už nikdy nebudu tančit s jinou, slíbil si tenkrát.

Stalo se to kdy, vůbec?

Orli si dál krouží nad těmi, kteří jim naslouchají, léto pokaždé znovu útočí horkem a na stole opět stojí sklenka.

Je plná slz.

Už nikdy nebudu šťastný. Neslibuje si, ví…