Oči v dešti

Miliony střípků, odrážejících se od zrcadla,
Tříštící světlo do všech světových stran...

Najednou zašedlé barvy obklopující svět...

Ticho jež zavládlo v tvé hlavě,
A jemné praskání samovolně se tříštícího skla,
Jako by se mu jen chtělo pomalu rozpadnout.
Pohltit vše okolo...

Mohutné kroky, co s každým dopadem
Jemně rozvlní tvůj odraz, a deformuje vnímání reality,
Ale jen zespod...

Kroky se zpomalují a já vidím do tvých očí...
Ztrácím se v nich
Ty tam jen tak stojíš.

Sleduji, jak tě odlesky
Padající z nebes hladí po tváři...

Dopadají na celou tu zrcadlovou plochu,
Odrážejí se,
Znovu a znovu!
Jako při baletu...

Dělí se stále na menší střípky,
Pomalu zanikající
Opět odrážející okolní svět.