tvoř

Nejdřív se vyprázdni,
pak tvoř.

Vymaž si mozek,
pak tvoř.

Zruš se,
pak tvoř.

Vypij sklenku vína,
pak tvoř.

Na cestě z hospody,
smradlavý,
ušpiněný,
přesto čistý,
uchopíš pero kuličkové nebo pero Shakespeareovské,
a jede to, mastí to, škrábe to samo...

Věř mi,
musíš se na to pořádně vysrat,
pořádně spláchnout čisté ruce pod návalem sraček,
pak jsi připraven,
čistý,
vymydlený v šíleně mučivé prázdnotě,
jež ti naplní po okraj tvůj soudek štěstí i neštěstí, náhod i nenáhod...

Tvořit začneš, až se nohy podlomí...
Tvoř, nech se vést božskou rukou...
Tvoř, nechej se navigovat hlavou lehkou -
a to v důsledku neřestí spáchaných v právě uplynulé večerní prasečí zábavě.