Živý kmen přirozeně

Děláme spolu
co se nemá
dlaně máš vetknuté do těla stromu
a já svými deseti prsty
vnikám do kůže tvého živoucího kmene

Oba vidíme strukturu kůry
ty však značně zblízka
já jen tu část
nad tvými
pohybem zmítanými kadeřemi

Konáme nyní co se nesmí
za ticha myslí
nad hlavami
veškerý zřetelný vesmír

Svou vůlí
když jsi mi po vůli
jsi mi realitu proměnila ve sny

Činíme co je zapovězeno
bez aktu
který bývá stvrzován úřady
před nímž
otec pomýšlí na statky na věno

Zbaveni konvencí a zábran
Zdoláváme v záklonech hlav
stupnici slasti
Jsem motýl lapený v síti
opojen vůněmi
jimi stravovaný
do nich bezmezně zabrán

Teprve když mé blaho
i tvé vzrušení dostupuje vrcholu
až nyní
si uvědomujeme nahotu v její nahotě

Pak také
pohledy něčí
vůkol nás
zvenčí
pohledy jiných
úšklebky ve tvářích

Zášť
i
Opovržení

Nad zaklesnutou dvojicí

Avšak jsme v přírodě
proto si drze dovolujeme
být docela přirození

Je tomu tak
anebo není?