Anotace: ...
tak jako zelená košilka
jarního lístečku
odvážně vystrkuje
cípek z pupenu
i ty se osměl
vykoukni opět ze své
poustevnické ulity
nastav tvář slunci
do důlku v dlaních
zachyť semínko
lásenky
hýčkej ji
zalévej něhou
nespěchej
ale nepřestávej
potom otevři své
srdce
a nechej ji v sobě
pomalu
rozkvést
hebkost v plné své kráse...
12.05.2017 23:12:08 | zelená víla
Moc ti děkuju, vílko zelená :)
13.05.2017 10:21:32 | AndreaM
Jde z ní milo :-) Andry
11.05.2017 21:54:01 | Malá mořská víla
Jé, děkuju ti mockrát, Gabi! :)
11.05.2017 21:58:33 | AndreaM
..krásně, něžně plyne:-)ST
10.05.2017 15:21:02 | Nikita44
Děkuju mockrát, Niki! :)
10.05.2017 20:24:22 | AndreaM
mě něco připomíná hlavně 9. a 10. řádek, ale už si ani nějak nepamatuju, o co kdysi šlo :-)
10.05.2017 07:25:12 | hledač
:-D ...i ty jeden! :)
10.05.2017 07:27:18 | AndreaM