Anotace: Psáno modrou křídou
Dnes večer v Praze pršelo. Doběhla jsem číslo 5, "Tvoji" tramvaj
A Tys v ní seděl..
Když jsi vystoupil,
na opěradle zbyly kapky deště
Nebo možná Tvoje slzy?
(Obdivuju Tvých posledních deset let..ten můj rok od loňska je k nepřežití)
Pohladila jsem to sedadlo
Stejně jako loni Tvá bolavá záda
A stejně jako loni si přála,
Aby Tebe nikdy nic nebolelo..
Vystoupila jsem zastávku po Tobě
Se srdcem na milion kusů
A s miliónem molekul Tvojí vůně
Na dlani
Obdivuju svých posledních 10 let.. Že to člověk může vydržet?? Ten náš rok od loňska je pouze k holému přežívání...
30.09.2020 02:02:35 | Pan Pálavský