Nevratné změny

Je neděle podvečer
jak jinak tklivý

sám sobě
jevím se
poněkud nevděčen
za vše
čeho se mi dostává

jsem dosud živý

Útroby mám plné pochutin
prolité kávou i ořechovým likérem
vím
měl bych být spokojen
provinile
zakoušet i pohnutí

V poměru k mnoha jiným osudům
mi neznámých lidí
nemohu si naříkat
žehrat na nudu
neměl bych ani lkát

To mohou jiní
až zde nebudu

Schází mi hormony štěstí
duch
je uvězněn v železné panně těla

probíhají v něm chemické pochody

na klidu nepřidává ani úbytek svalové hmoty
citelná ztráta testosteronu

Ach ano
zřídkakdy se těšívám domů

Dle odborníků
prožívám nevratné děje
příznačné pro střední věk

Možná by to chtělo nové podněty

„Usta i piersi mlodej kobiety"