Hrstmi pod ocelovou vlnou

Anotace: ...

Městská aglomerace je zastřená mdlostí
neprostupností nebeských par

Ty lehčí levitují
nad již nízkou hladinou řeky

Tak velmi těžce se mi dýchá

Kde je slunce?

Předpověď odborníků
slibovala krásných dvacet dílků nad nulou

a poměrně silné
ne zcela obvyklé na tuto dobu

slunečné záření

Finále října

Nerudnost ve mně dřímá

Zakouším pocit zmaření

Pouštím se rozvážně
od strojově upraveného asfaltového chodníčku pro cyklisty
do klesání
podpořeného zvlhlými drny
až k nestabilní rovině
které dominuje blátivá oranice
mokřady

Chodidla má se potápějí bezradně tam
kde ještě před dvěma třemi dny
proudil místo hubeného toku řeky
veletok způsobený
bez nemnohého
čtrnáctidenními
vydatnými dešti

v zátylku vnímám
že plešatý třicátník doprovází hrubosrstého jezevčíka

Má ruce v kapsách
těsně pod hrudním košem
dlouhé prošívané sportovní bundy

a obklopovala jej chiméra
neklidu

Ve stejné výškové úrovni
avšak na protilehlé straně řeky
svým odulým tělem prorážela mlhu snědá třicátnice s černou ústenkou na obličeji

Za ní jak za kvočnou šli tři caparti

Ti ovšem v kontrastu s ní měli náhubky o poznání světlejší

Tato čtverka zjevně připomínala
aktivitu takzvaného branného dne
z dob studené války
kdy soudružka učitelka vedla své jiskry štiplavým kouřem
s maskami na obličejích

Ano čtveřice zmatených lidí z choboty z pryže
bezradně bloudící smogem podzimu

Přiléhavěji snad
dýmem z ohnišť plných bramborových natí

Zatímco v nedalekých polích
vláčí….

(František V.)

Za povzdechu hrábnu do sáčku se starým pečivem
a s pocity znuděného přemoudřelého muže
házím do unylého proudu připravené kusy

zatímco většina kačerů bez většího zájmu dřímá na vzdáleném břehu

Poté co jsem rozesel po hladině ze třetí hrsti

začali rázněji vstupovat do řeky barevní kačeři

a až s odstupem

jaksi opodál

v jejich domnělých stínech

jsem občas uzřel

popelavé submisivní partnerky