Za zástěnou

Za paravánem

čirým křišťálu

se zatajeným dechem

sleduji výjevy
ne nepodobné
plátnům Bruegela

třeskutý mráz

těžko říct

zdali nyní snáz

lze žít

nežli onehdy

Bodavý holomráz

a až příliš mnoho oslnivě bílé

oči pálí

schází jen pasti na ptáky

Pár dvojic
některé v předklonu
muž ženě vede rámě

sevření chladu
i předloktí

čekám ne něco neurčitého

s tisícovkami lidí v příbytcích
s dálkově dodávaným teplem

Lituji ty

co dnes ukryti být nemohou

A co se děje s oblohou

ponouká zlatý nuget

v kalné stojaté vodě