ty dva světy jsou spojené šachtami se spirálovitými schodišti…
ty dva světy jsou spojené šachtami se spirálovitými schodišti…
Anotace: dnem i nocí...
v bludišti tmavých uliček
z kuchyně pohanského démona
dýmají jílové pece
a poskvrňují popelavým květem
citrusy i révoví
zahradní scenérie
zatímco v indigové kádi
podmořské kovárny
sní a dřímá Magnetický
s duchen zpraženým bleskem ohňů
a jádrem vykousaným dravostí
pradávných tvorů z propastí
starších než mytologie
když se vyjevila
v ideálním bodě
nejisté rovnováhy
někde za ušním bubínkem
vnímá proudění hlubiny
plné ševelení
pod pravým ňadrem
měla tetování
v podobě malých úst
co vypadaly jako stopa
po Pythonově kousnutí
vzápětí jimi promluvila
zanech přílišného řečnění
a kroť srdce své
aby zůstalo bez ovlivnění
pokud totiž mysl svádí
ústa k povídání
a srdce ke zpychnutí
vrať se k místu svého určení...
tak praví tvá Taormin...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
....abych slyšela,musím být potichounku,na rozhraní světů,potichu,ale
tak nějak jinak.To pak neposlouchají uši,ale něco uvnitř.Vnější protne
se s vnitřním,ta chvíle,ta proměna....Ji.Snad...
21.02.2014 09:10:05 | jitoush
asi budu poměrně dlouho přemýšlet o místě svého určení :-)ale budu u toho potichu, zpychnout nechci :)
21.02.2014 00:49:39 | zelená víla
Jako bych viděla sopečný popel padat na půdu Pompejí, jako bych viděla pradávná moře vylévat se z břehů. Nebylo námořníků a nebylo svědků těch dávných obětí. Země mlčela a oči těch, co viděli, vypáleny. Schoulil se přízrak těch snů a zůstal ukrytý do dnešních dnů. Moře mi šumí z vyprávění a město dávné povstalo z popela. Kouzlo zakleté smí se procházet po ohlazené dlažbě, přízraky uvězněných zdraví mě na kolonádě, v amfiteátru jsem dávné představení viděla, divadlu se se mnou mohly smát. "Cave canem" Stále své hlídá. ST tvé poezii v próze, zdravím tebe i fantazii. Svobodná si někam letěla. :O)
20.02.2014 20:24:38 | Tichá meluzína
