Anotace: se rozsvítily lampy...
cosi upadlo na zem
a cinklo v nekonečnu
čí je to pohled
když myslím na to
že vidím
po jakých cestách chodím
když ve skutečnosti
své kroky nosím
stěny se usmívají
hrany civí
a já cítím
že jsem páteří
vítr mě objal
kolem ramen
a moře rozhoupalo
na svém koleni
jsem prostor
co zamezuje věcem
aby se nalézaly
na jednom místě
tak už jsem
zařízený
dělím se
aniž o tom sám vím
na sebe samé
a svá poslání
tajuplný prostor
uprostřed prostor pustých
co nemá žádný smysl
a přesto
něčemu je něčím
ten večer tajuplnosti... koše s anděly nesli jsme nemocnicí, dva " kluci " s kytarou bláznivě hráli na přání těch kolem...tři psíci běhali, jedna dáma klidně šla u mé nohy... slunce jsme v dlani nosili, koše zářili, my také... vtipkovali jsme v těch dlouhých chodbách... někdo se smál, někdo kroutil očima a utíkal, někdo byl zlej...vtančili jsme na JIPky.. rozesmívali sestřičky a s vtipem jsem vstupovala do těch skleněných světů ( oni se trochu styděli, co taškařili se mnou)...oči jsme pod těmi přístroji viděli se usmívat, nemohli zpívat, notovali rukama, někdo si to chtěl se psy vyměnit ... na jedné JIP byla starší dáma, vklouzla jsem k ní, usmívala jsem se a říkám, no a kdy se vám povede si přát písničku na živo...podívala se na mě těma tichýma očima a říká - jsem spokojená, tři měsíce jsem spala, byla v kómatu a teď jste tu... tleskala a smála se a pošeptala mi a následně nahlas řekla, že vidí mou karmu, což mě vyděsila trochu, a že dlouho neviděla v očích bezelstnost..a pošeptala mi kouzlo... tajuplný prostor, uprostřed prostor pustých, co nemá žádný smysl a přesto něčemu je něčím...
04.01.2015 01:57:47 | zelená víla
Každý jsme prostorem pro něco a každý ten prostor hledá naplnění, tak se rozrůstáme v sobě k ostatním
.
22.12.2014 23:16:20 | Akrij8
...tipuji a nevím přesně za co, fakt zajímavé...:-( (ale dojde mi to obvykle za pár přečtení...či za pár dní :-)))
22.12.2014 22:21:55 | bogen