když se vám zdá o věcech...

vzpomínal jsem na ni
jak přechází trávník
a noční košile
tenká a blankytná
jí obepíná poprsí

napadlo mě
že vybavená vzpomínka
páchá jisté násilí na tom
čeho se týká
jako dětská hra
mysli si slovo
a pošli ho šeptem dál

když mi poklepala na rameno

příteli
někdy je lepší být skoupý na slovo
i když vzpomínku pozměníš
realita je pořád jedna

víte milá Brooktrys
lidi se vždycky chystali na zítřek
já to nechápal
i kdybych věděl co dělat
nevěděl bych
jestli to udělat chci nebo ne
zítřek se totiž nechystal na mě
zítřek ani netušil
že existuji

viděla jste někdy
v horských řekách siveny?
stojí v jantarovém proudu
a ve vodě se míhají bílé okraje
jejich ploutviček

v ruce jsou cítit mechem
kroutí se lesklí a svalnatí
a na hřbetě mají klikatou čáru
mapu světa
ve svém prvopočátku
mapy a bludiště
mapy toho
co už nelze vrátit
co už se nedá napravit

v hlubokých roklích kde žijí
je vše starší než člověk
a všechno si brouká a bzučí
nad tou nekonečnou záhadou