Anotace: ...
byla vždy tak rozhodná
naprosto dokonale stvořená
tak aby všechno zvládla
seděli jsme v županech u okna
při svíčce jedli půlnoční večeři
a dívali se
jak v dáli hoří města
říká se
že ženám se zdá o nebezpečí
které hrozí lidem
o které se starají
a mužům se zdá
že jsou v nebezpečí sami
mě se ale nezdá vůbec nic
podal jsem jí nástroj
z dechové sekce dřevěných hudebnin
co se vyrábí z rostliny arundo donax
vzala si jej beze slova
poodstoupila
a já slyšel jak hraje
beztvarou hudbu
budoucího věku
nebo možná
poslední pozemské tóny
vyvolané z trosek
takovou co ohlašuje
příchod kejklířů do kraje
ale netuší
že komedianty za ní
odvlekli vlci
najednou byla pryč
a nastalý chlad byl její dárek
dnes večer jsem byla s kamarádkou..vábivou šamankou, co ví... a v krbu oheň nepraskal... praskaly jsme spolu spousty bublin, co plují nekonečnem... chechtaly jsme se blbinám stejně jako jsme očima loudily bezelstnost... a ta nám jde...
03.02.2015 23:40:46 | zelená víla
Kejklíři sami z větru utkaní,
hladové žaludky kručí fanfáry
a vítr nestálý donchuán,
provází ženu z rákosí,
hrající na šalmaj. :O)
03.02.2015 18:22:01 | Tichá meluzína
Raději jedno rozhodné NE, než desettisíc variací na nevím, možná, jednou, třebas...
03.02.2015 12:29:50 | Luky-33