v nočním přeletu...
v nočním přeletu...
Anotace: ...
lesík se černě rýsuje
proti posledním zbytkům
viditelného světla
ke stromům dochází
za naprosté tmy
nohama nahrnul větve
rozdělává oheň
dřevo je vlhké
sloupává kůru
chrastí rozkládá kolem ohně
zouvá si mokré boty
sedí beze slov
a nastavuje ruce plamenům
chce se něco říct
ale za hranicí skleslosti
a tichého zoufalství
člověka nic nenapadá
takový pocit občas přijde
svět se scvrkne
kolem samého jádra
kdy názvy věcí
následují ony věci
pomalu do zapomnění
barvy
věci k jídlu
ptačí jména
a také pojmenování toho
co lze považovat za pravdivé
křehčí než by si býval pomyslel
kolik už toho zmizelo?
posvátný jazyk
odstřižený od reality
umdlévá snahou
udržet teplo
najednou se zaposlouchal
tmou nad jeho hlavou
přeletělo hejno ptáků
chvíli tiše obdivoval
jejich tlumený let
a pak ho přeci jen něco napadlo
jaké to asi je na Jihu?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
každého z nás někdy popadne ta smutná melancholie, i já jsem jí dnes brouzdala cestou k bankomatu a nějaký postarší pán na mě volá, tak vyberte peníze a půjdeme je propít... vzhlédla jsem k němu a začala se smát... starší muž s hůlkou, co si právě přečetl čtyři parte lidí, které prý ani neznal... tak se mějte, jdu domů... usmívala jsem se na něj a říkám i vy se mějte krásně... rozzářil pár vteřin, kdy jsem cvakala pin do přístroje a vlastně rozzářil zbytek dne svou energií... :-)
06.03.2015 20:53:53 | zelená víla
....tak zvláštně zasněná.....inu,tam je jistě krásně....tam na Jihu....
......vnímám a zeptám se,milý En.....Ji.
06.03.2015 20:41:21 | jitoush
Na jihu dobrý!:-D
Dnes se pásly včelky,ledňáček hvízdá jaru vstříc a dívenky mladé nastavují slunci líc, by úsměvem jej přivítaly.
Nebuď mi smutný přítli :'(pls.jen Ty ne!
06.03.2015 17:25:34 | Malá mořská víla
