Návštěvnost
CHEMICKÝ ÁMOS
CHEMICKÝ ÁMOS
Anotace: @&@
CHEMICKÝ ÁMOS
stěží popsat
když stovky dětí
fandí souboji svých učitelů
o Zlatého Ámose
křičí bubnují dupou řvou
jak na fotbale
jen nějak víc sympaticky
vůbec ne spořádaně
chraňbůh
jsou to přece děti
spontánní
faleš jim ještě nejde
když milují
byť i své kantory
tak opravdově
naplno
to nelze popsat
tam se musí být
soutěží i žáci
jak znáš svého učitele?
kdy myslíš
že dostal od holky
první pusu?
středoškolák se kroutí
jako od holky?
my víme své
šklebí se stranou
snad v první třídě?
pak přijde on
chemik tělocvikář
sám ještě mladík
tak kdy?
jako od holky?
culí se
moderátor váhá
asi ve dvanácti
a jak se jmenovala?
to už nevím
ale první pusu od kluka
tu si pamatuju přesně
byla ve dvaceti
moderátor lapá po dechu
už mu to došlo
celý sál aplauduje
bouří
směje se
já s ním
tyhle děti
si zaslouží své učitele
a oni je
sympaťák chemik
nebyl na Ámose pozlacen
ale i toho chemického
mu všichni přáli
a on se krásně smál
fešák
všichni jsme se smáli
Praha, 28.3.2015
https://www.youtube.com/watch?v=uQCjCGU_GZQ
Komentáře (23)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskmilý amonasře.. pro tentokrát budu kritikem.. nesedl mi ten útvar - poezie v próze.. asi bych to směřovala k próze, povídce.. :-) takto mi to přijde moc trhané.. postrádající nějakou celistvost..
28.03.2015 20:29:15 | Amelie M.
Milá Amelie, proti gustu žádný dišputát :-D Já jsem dost líný (nejen) autor, přiznám se, a hledám zpravidla cestu nejmenšího odporu. Přemýšlel jsem i nad reportáží, protože on celý ten Zlatý Ámos by si to ode mne zasloužil. Ale pak jsem si uvědomil, že bych měl vyhmátnout spíš jen ten jeden moment, abych ho nepřehlušil, to by na prozaický útvar nevydalo a na veršování mi to zase nepřišlo vhodné, chtěl jsem tomu vtisknout jakousi dokumentární pečeť. Tak mi z toho vyšla poezie v próze a toho jsem se s chutí chopil, protože to šlo raz dva… ;-)) Vím, že na první čtení je to trochu kostrbaté, možná by to vyřešila někde kurzíva, ale pak jsem si řekl, že to nechám tak, v jakési syrovosti, kterou se čtenář prokouše asi spíš až napodruhé…
Rozumím Ti a nijak nepolemizuju, jen vysvětluju :-)
P.S. Povídka, říkáš? No, možná spíš minutová hra...? Tak třeba někdy příště, to mě nenapadlo... ;-)
28.03.2015 20:45:30 | Amonasr
v pořádku, chápu tvé důvody, to, co si myslím, nemusí být nutně správné, sděluji jen svůj pocit :-)
28.03.2015 20:53:05 | Amelie M.
Heleď, víš co? Takhle se téměř omlouvat za svůj názor, který je od Tebe u mě vítaný vždy, protože kdo mi dá takovou otevřenou zpětnou vazbu(?), to fakt nemusíš :-P A na Literu není jediný člověk, jehož názor je zaručeně vždy správný, vlastně ani žádný názor není nikdy zaručeně ten jediný správný. Důležitější je, že (nejen) Tvé názory jsou pro mě vždy cenné - a k čemu se sám přikloním, to už je pak na mně a nesu si za to plnou odpovědnost, jsem už dospělý. A dobře víš, že občas na Tebe i dám. Dal bych koneckonců i teď, jen nebýt tak děsně líný a navíc, alea iacta pro tentokrát est... :-) Promiň mi zbytečnou obšírnost a moc děkuju :-D
28.03.2015 21:02:45 | Amonasr
fajn :) to víš, člověku se změní myšlení, když do něj jiní kopou, protože se snaží dát zpětnou vazbu.. ;) prostě jsou lidé, kteří berou i v dobrém podanou kritiku, jako naprostý atak na svou osobu.. je to občas na hlavu.. díky :-)
28.03.2015 21:13:02 | Amelie M.
:-D O mně si to možná někdo myslí taky :-D Jó, autorská ješitnost je těžká věc, s tou bojujeme asi skoro všichni :-D Ale u mě fakt kritizuj bez rozpaků, Tebe z nekalých úmyslů určitě nepodezírám. Vlastně z nich důvodně podezírám jen jedinou osobu na Literu, na tu mám už vypěstovanou silnou alergii, ale od ostatních kritiku přijímám s nezbytnou pokorou a od Tebe dokonce i s jakousi nevysvětlitelnou chutí, až s téměř infantilně důvěřivou otevřeností… ;-))
28.03.2015 22:04:57 | Amonasr
ta nevysvětlitelná chuť .. to bude sklon k sebemrskačství :))) ok, píšu si do notýsku - amonasra tepat o stošest! :)))
28.03.2015 22:18:44 | Amelie M.
Jo, něco jako březovýma větvičkama v rozpálené sauně a pak hupsky do vysekané díry v zamrzlém jezeře, to je žůžo... :-D
28.03.2015 22:21:50 | Amonasr
Velice hezky podáno. Jsou tam vlastně dvě roviny, jak ty děli beou toho kantora jako učitele a vidí v něm spíš staršího kámoše. To se málo kdy povede. A pak ta další rovina. naštěstí žijeme v době, která to bere samozřejmě. Moc Ti přeju, že můžeš žít naplno život jaký chceš. Párkrát jsem si všimla, jak o svém příteli moc hezky mluvíš v komentářích. Ono potkat blízkou duši je velké štěstí, ať je to jakkoli.
28.03.2015 15:54:09 | A42
Moc děkuju :-) Souhlasím s těmi dvěma rovinami. Poprvé jsem se tam byl podívat předloni, moc se mi tam nechtělo a pak mě ta atmosféra tak ohromila a vcucla, že to byl skutečně zážitek, na jaký se nezapomíná. Vůbec jsem netušil, že by se mezi celými třídami a kantory mohl vytvořit takový vztah, jak to bylo u těch šesti finalistů naprosto zřejmé. Jak za sebe vzájemně krásně dýchali a jak děti silně prožívaly, aby zrovna ten jejich učitel nakonec vyhrál. Já jsem měl v životě taky štěstí na učitele a na mnohé rád vzpomínám jako na skutečné osobnosti, které významně ovlivnily můj život. Dodnes dobře vím, komu za co vděčím, co mi dokázali předat. A přiznám se, že i včera mi občas zvlhly oči při některých momentech, to vzájemné pouto tam bylo silně cítit a někdy to až dojímalo.
A děkuju i za zmínku a přání ohledně té druhé roviny. Ani jsem nějak neměl v úmyslu ji tady diskutovat, ale tak mohl jsem to asi předpokládat :-D A vlastně si díky vám i teď tady uvědomuju, jak i na Literu je znatelný určitý posun – když se to tu nakouslo asi před dvěma lety, tak jsem byl přátelsky varován, ať to raději nedělám, že v těchto kruzích mi to moc sympatií nepřinese. Jenže mi bylo protivné se maskovat zrovna na uměleckém, byť amatérském, serveru, když právě mezi umělci je spousta jinak orientovaných, to mi přišlo absurdní. Nakonec to prošlo hladce, ale chvíli jsem si stejně připadal trochu jako exot a připadalo mi i trošku srandovní, jak někteří měli potřebu (sympatickou) ujišťovat, že jsou tolerantní, když v běžném životě mi na tom už dávno nepřišlo nic zvláštního. A vlastně teď i tady z toho nikdo už nedělá žádnou vědu a to je moc dobře, nic pozoruhodného to skutečně není. Všichni máme stejnou potřebu milovat a být milováni a že si s některými z nás život trochu zašpásoval, že nám to hledání malinko ztížil, to je jen nepodstatný detail :-) I já tu blízkou duši tady přeju úplně každému, naprosto každému, bez výjimky ;-)
28.03.2015 17:12:37 | Amonasr
Za mně ST.
Myslím, že otevřenost od dětství pomáhá předcházet nesmyslnému traumatu. V mém okolí mám sympatický pár sezdaných žen a docela jim fandím. Netají se tím a okolí to bere jako běžnou věc.
28.03.2015 14:48:35 | MARKO
Děkuju, MARKO, za tak krásně věcný komentář :-) Mohu obojí potvrdit i z té druhé strany, vím, jak složitý pro mě byl mnoho (bohužel těch nejkrásnějších) let odkládaný coming out a jak se mi od té doby nádherně dýchá. Moc těm současným mladým přeju, že to mají dnes tak jednoduché (i když bohužel taky ještě ne úplně vždy). Se současným (a mám od něj slíbené, že i posledním) přítelem spolu žijeme už 13 let a okolí s námi ani my s ním nemáme sebemenší problém, ani nás vlastně nenapadne přemýšlet, že je někde něco jinak :-)
28.03.2015 15:08:51 | Amonasr
Ano, myslím, že dřív to muselo být nesmyslně kruté. Můj názor byl taky dávno ovlivněn výchovou, ale před 20 lety se změnil radikálně.. díky blízkému přátelství s Holanďany. Ti jsou v tomto směru free snad odjakživa. :)
Moje spolubydlící Holanďanka byla v lekcích svobodného rozhodování naprosto geniální. :)
28.03.2015 19:44:00 | MARKO
Jó, Amsterdam... :-)) A Holanďani jsou nesmírně free a pohodoví, to je fakt :-D
28.03.2015 19:59:21 | Amonasr
Měl odvahu - ten hocha. Možná už pochopil, že homosexualita je jen humánní omezení přírody nadměrné reprodukci druhu (která by v budoucnu ten druh zahubila a možná všechno ostatní s ním)...
28.03.2015 13:53:27 | aravara
Mě právě potěšilo, s jakou vstřícnou samozřejmostí a obecnými sympatiemi to tam prošlo a jak jsou ty dnešní děti už alespoň bez některých předsudků a tím pádem i svobodnější :-) Pokud jde o Tvou tezi, přiznám se, že o tom také uvažuju jako o jedné z pravděpodobných možností. Rozhodně mi připadá lepší, než války a epidemie – třeba má i příroda dlouhodobou tendenci ke zmoudření ;-) A preventivně pro ty, kdo by se snad úplně neorientoval a chtěl se případně pohoršit, jen podotýkám, že jsem taky jinak orientovaný, což je tu o mně všeobecně známo, i když jinak nemám žádnou potřebu to bez důvodu samoúčelně deklarovat :-D
28.03.2015 14:33:47 | Amonasr