Návštěvnost
CHOLTICKÝ MLÝN
CHOLTICKÝ MLÝN
Anotace: @&@
CHOLTICKÝ MLÝN
taťka musel být hodně statný strom
takové už nerostou
středový pilíř
pohádkové bytosti
s níž nebojoval don quijotte
ale laskal ji svými mozoly
praděda pana romfelda
jenž se na zazvonění přihnal v cyklodresu
aby nás provedl záhadnými útrobami
pár schůdků i bez zrcadla
vede do říše divů
důmyslných převodů
hýblátek všelikých
násypníků otvorů a sít
šňůrek lan a kol
tajemných okýnek
komůrky s harmonikou
voňavé minulosti
kdy rozum se nedal koupit
člověk ho musel mít
k tomu šikovné ruce
fortel a lásku v srdci
a mohl se sám stát stvořitelem
na svém malém kousku kopce
pravnuk je možná též už pradědou
poslední živý svědek
života uloženého k věčnému spánku
jejž jemně probouzí do jiného světa
z nutkavé milosti rodinných tradic
ne tohle není film
protírám si oči
jsem opravdu ve stroji času
v malé raketě
kolem níž profičely
vichry staletí
k prostému užitku všem
jen tak
nevědouce nic o přetvářce
ožívá vřískot děcek
pouštějících se lopatek právě včas
až na dívenku
co to kdysi nestihla
zbytečná smrt
není jen moderním kontrapunktem
adrenalinové radosti
až k mrazivé vteřině
za níž už další neběží
vypadlým z kola
přistáváme neradi
naštěstí k májovému slunci
mezi rozkvetlé pampelišky
a jarem rozněžnělý vzduch
ještě pár metrů
a na prašné křižovatce
polní cesty s asfaltkou
nasedáme znovu do jednadvacátého století
co zbude po nás
až i nám čas odletí?
Slezsko, 3.5.2015
https://www.youtube.com/watch?v=Fv_vyJxiWMw
Komentáře (16)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskOno taky něco zbyde, jen ještě nevíme, co se těm potom bude zdát takové romantické z toho, považte, jednadvacátého století. :-))
03.05.2015 22:41:17 | A42
Tak jistě, dnes už je ceněná i sorela, o kterou by si před pětadvaceti lety nikdo ani kolo neopřel, měřítka se časem proměňují :-D Nicméně troufám si tvrdit, že ten poměr mezi skutečnými skvosty, za které se nemusíme stydět, a tím parazitujícím hnusem, který bují všude, kde bezohlední developeři vyrvou další a další cenné prostory z krajiny a městských zón, se mění alespoň u nás zatím stále jen k horšímu... ;-)
03.05.2015 22:52:39 | Amonasr
Onehdy jsem četla, jak se chovali stavební podnikatelé na přelomu 19. a 20. století. No a dnešní "vilové čtvrti" ve městech taky nejdřív v minulosti byly "satelity", dneska jsou vevniř města a nám to nepřijde.
Ale já stejně nemyslím, že by se ti všechno tak nelíbilo, to jen aktuálně se to ti tak nasvítilo.
03.05.2015 22:59:50 | A42
Můj děda si nechal postavit ve třicátých letech v malém městečku domek „na klíč“, máme ho dodnes, a faktem je, že co nebylo přímo vidět, to tehdejší stavební firma zdatně ošidila – některé české národní vlastnosti jsou asi v naší trvalé genetické výbavě :-D V těch verších však opravdu žádné apriorní škarohlídství obsažené není, závěrečná otázka nechává jen a jen na čtenáři, jak si na ni odpoví, v mé vlastní interpretaci má spíš motivační než destruktivní nádech. V komentářích už je pak ale člověk diskuzí veden často mimo původní rámec tvorby a jelikož nemám rád jednostrannost a rád oponuju, na pozitivní chlácholení mám většinou nutkání vyzdvihovat negativní příklady a naopak ;-) Nicméně globální převaha ošklivosti a zpupné arogance má v současné době ve vrstvičce mocných a vlivných tak silného přívržence a hybatele, že je škoda každé promarněné příležitosti ke zlomyslnému nastavení nohy, aby se ta nerovnováha alespoň nepatrně vyrovnala. Nakonec placené jednostranné propagandy a zavánějící samochvály je všude tolik, že už jen tím ztrácí na věrohodnosti a potřebuje nějaký korektiv, jako ostatně vždy každá vládnoucí ideologie… :-D
03.05.2015 23:27:27 | Amonasr
To Ty jsi přece psal o prolnutí vesmírů - zbude po nás třeba právě jen ten dotek, přesah kohosi prostřednictvím hudby, básničky,pohlazení, borůvkových knedlíků... tady a teď se můžeme zasazovat o to, co zbude po nás.
(Vidíš, jak mě ten Tvůj milionový vesmír zasáhl :-)
03.05.2015 20:26:04 | Pamína
Milá Pamíno, takový zásah mě může jen nadnášet anebo svazovat – vybírám si tedy tu první možnost :-) A děkuju :-)
Jistě máš pravdu, jako jednotlivci tu po sobě zanecháváme vzájemně otisky, doteky, to vše bude žít a předávat se stále dál, ať v dobrém, tak někdy i ve zlém – každá energie má svou sílu, s níž tu stopu vyryje. Ale co jako generace? Svět se globálně unifikuje ke škaredosti, krása se atomizuje a ztrácí svou někdejší tvořivou sílu, vítězí hrabivost, sobeckost, primitivní ekonomismus, vypočítavost, pokrytectví, spousta dunivě silných, ale prázdných slov. Po nás tu zbydou neforemné betonové krabice bez ducha a nápadu, křivící charaktery už jen pohledem na ně, pole a louky přeměněné na skladiště, zlodějské lány ohyzdných slunečních kolektorů, satelitní městečka svou ošklivostí a absurditou překonávající dokonce i panelová sídliště, podnikatelské baroko jako vrchol nevkusu. Díky evropským penězům opravíme alespoň některé chátrající památky minulosti, kterých by mohlo být ovšem dvakrát víc, kdyby se půlka těch peněz pokaždé nerozkradla. A jaké nové památky zbydou po nás? Jeden Tančící dům a pár lokálně povedených stavbiček v té záplavě rezignované hrůzy ze ztráty identity – není to na celou jednu generaci žalostně málo…?
03.05.2015 22:37:09 | Amonasr
Možná... ať to posoudí ti, co přijdou po nás. Myslím, že určitě najdou i to pozitivní, trošku ses o tom zmínil - ochrana a odborná oprava památek, klobouk dolů před lidmi, kteří o to bojují, kteří se této myšlence na úkor vlastního zdraví obětují.
Jinak velmi znepokojivá úvaha, samozřejmě. Když jde do tuhého, vždycky to umíš pojmenovat :-)
04.05.2015 13:03:52 | Pamína
V každé době se naštěstí najdou lidé, kteří se obětují i navzdory systému a nemyslí jen na svůj osobní prospěch, byť se nám dnes kdekdo snaží namluvit, že jen osobní prospěch je to pravé ořechové a ten obecný přijde tak nějak sám od sebe automaticky. Myslím, že je čím dál zřejmější, že lidská pospolitost funguje poněkud jinak a že bezohledné sobectví nemůže být ani zdrojem bůhvíjakého individuálního sebeuspokojení. Tak co si o nás pomyslí ti po nás, nechme na nich, hlavně jim přeju, aby mysleli trochu jinak, než to chce po nás mainstreamová propaganda, hlavně aby vůbec mysleli, pokud možno samostatně a nikoliv zmanipulovaně stádně většinovou indoktrinací… ;-)
04.05.2015 14:37:35 | Amonasr
pro me tezka vec.. ale kouzelna.. zvlast zaver se mi libi svou atmosferou :)
03.05.2015 12:54:33 | Amelie M.
Díky za přijetí :-)
03.05.2015 19:21:42 | Amonasr
Taky mám ráda tyhlety výlety do minulosti, prostoupení bránou do časů dávno minulých... Tehdy si člověk uvědomí, že například cesta ke chlebu rozhodně nevedla přes silnici do sámošky... :)
03.05.2015 10:57:35 | AndreaM
Rozesmála jsi mě, je to tak :-) A taky mě fascinoval ten úžasný důmysl, s jakým to bylo sestrojeno, a nejrůznější vychytávky, které vzbuzují údiv člověka, jenž už přijde vždy jen k hotovému, aniž by tušil, jak co funguje. Musel ten život tenkrát být mnohem barevnější a plnější, když byl člověk spjat se vším viditelnou a hmatatelnou pupeční šňůrou. Konzum sám o sobě nemůže člověka nikdy tak naplnit, i kdyby byl sebeblýskavější…
03.05.2015 11:19:17 | Amonasr