Yperistrip Noci

Anotace: Společné přítomnosti zrození výhní posledních jarních myšlenek rozprostřených po dohledné básni projektu a vznikání. Pulz hudební elektroniky. Za poslechu Davida Bowieho.

Oceán vyhlížel svojí neskonalou přirozeností a v nadmostí věků se střetávala jen radost pohyblivé písky z rozkoše obsažené ve švech prvního západního vánku. Nad oblohou se klenul jen nekonečný vesmír a všichni kdo v něm žijící tvorové se unášeli ve svých lodích vědomí a pluli na hladině až k prvním sněžným vrcholkům. První vločka roztála ve sněhu přírody a ty jsi vyrazil na cestu, ze které se ještě mnoho tvých známých nevzpamatovalo, ty sám jsi byl na okamžik cestou, tvůrcem štěstěny ostatních. 

Být připraven na tu moc dálav a samoty, na krev vysílení a každou jedinou neopakovatelnou noc uloženou ve vniterné moci okamžiku, jež tě táhne dál za tím, být obsažen tou velikostí nesmírnou. Kam až by jsi zašel, aby jsi prožil to co tě celý život nenechává klidným, ač víš, že jsi to již zažil v životech tvých drahých bratrů a sester, ve vesmírném pnutí zasaženém velkým prostředníkem památné odpovědi na život a jeho svrchovanost. 

A pod tím vším co se navršilo v klasech tvé prózy vrcholné, schopnost dosahovat úspěchu v tvých proudných zemích, jež přenášejí velké obtíže, zjemněné jen vírou v to dokázat znovu navázat na chvíle štastné bytostné radosti vlající ve větru, v klíčových okamžicích touhy a vítězství metra v hrudi toho koho obýváš a dáváš mu ulevit od strastí a od hojivých chvil nestřežených harmonií a rozvahou.

.....

V posledních dnech znovu obývám dva světy, ač je takřka sílící dusno všude a nevyhnutelně ze zavzlykáš, míváš hojné podezření, že se brzy dočkáš toho po čem jsi konějšívě plál posledních třicet nocí a to je nutná dávka tvořivých kompozic a výrazných zvukových variacích na skladebnou strukturu verše a písně vytvořené elektronickými syntetizéry, inženýri rytmu v sampléru a programovotelné volitelnosti.

Cílem ke kreativní vznešenosti: rozedma mých podmanivých produkcí zvukové série:sérum experimentů završené finální diferenciální rovnicí kompozice povznášející plavitele lodi vědomí, planetární mostné nástroje, psaná elektronická hudba, psychedelick, nesmírné, hlubinné texty, zvuky modulované nativních i klasických instrumentů: Didgeridoo, Sitára, Bubny, Flétny, varhany, Harfa a cirkuty samplovacího mechanismu druhu DWS.

Arc Sky je mých audiovizuálním projektem otevřeným vesmírným tématům lidského života a jeho počátků, od vzniku vesmíru až k absolutní budoucnosti, daleko v moři senzorické singularity a kolonií vesmírné expanze. Bude fungovat jako původní můstek k autorské tvorbě filmové hudby, dokumentů, vizualizačních materiálů z cest a dalších projektů, scifi próze, texturálním a hlasovým expozicím, scénářům, filmům režijně zaměřeným a mediální tvorbě, osobní propagaci, poezii vícerozměrné. 

Z nápaditosti se vylíhl konceptuální záblesk, vytvořit čtyř až osmnácti stopé experimentální EP - na platformě elektronické vibrace milionu možností, nazvané právě pracovním názvem Mammals of the Doomsday - ponese ekologické poselství o savcích unikajících z iluzorní sítě jejich problémů, ze služeb klamných představ soudného dne, lidech vydávajících se každodenně na scestí, do vnitřního a vnějšího vesmíru. Žijící jsou krytým poselstvím hudby a její moc je v rukou toho, kdo z ní manipuluje, kontroluje ji a vybírá části a koláže pro svoji vlastní produkci.

Letci do, otevíratelé osudu vesmírných rozměrů. Zatím hledané tvůrčí asemblované jednotlivých zvukových kompozic, externí soustavy, samply a psychedelie, nokturnální poselství a honbě za vykoupením, rapsodie kolektivních snů, běžné věco denní, unášení do stroje prvohlášení o superiorním teritorii významných okamžiků inteligence Stvořitele. 

Ze základních rozjímání nad prostorem v spásné chvíli tvoření na ose piano rollu, zastavit se u první hlášené skladby navazující na skladbu sky lith, dlouhou kosmickou kaskádu stupnic a výsad, s temným tajemstvím v pozadí, až na konec toho co je možné v šířitelnosti testamentu lidského údělu, skladba nazvaná La Pastora, pastorální elektronické sympozium mnoha nástrových tendencí, stoupající po spirále, spojující zázračné proudy a chytlavou výheň nekončíčí energii, kterou přinesl život do životů, planet a vesmírů.

Ražení poněkud periferinálního je sklaba Scriptury, je o otevřenostech našich životních paradoxů, ač je nelze vyjádřit ani šířit, podobně jako položené otázky surrealistů, vidímě ji jako záchytný bod k nové hudební poetice a vtisknout jí rukopis bude neustálená a stále pronásledující výzva letních dní. 

Ve fázi druhé poloviny prvních čtyř skladeb se promísíme s melancholickými variacemi a skladba Constant Permutations se naučímě procházet sluncemi a sférami za okrajem našeho nebeského vědomí, nebo je skrze to co je skleněné a iluzivní v životě těch druhých, slova se tak mísí s pravidelnými neslovními asociacemi a výsunky mysli, jako předsádky a členové posádky dosedající na nová území. 

Skladba Golden Eon's bude myriádou našich úvah zhmotňěna v sonickou skulpturu, bude v ní mnoho tichých pasáží a celkově bude melancholicky minimalistický s temným opakováním a refrémy a zlaté věčnosti a eónech nebešťanů, jež se vracejí do tanečního rondů mezigalaktického tanečního festivalu, velký dancehall Orionu, v němž probíhají slety všech obyvatel známého proživeného vesmírného kontinua. 

A tak oslavíme naší Tvořivostí Život nejen na planetě Zemi: Cíl obohatit život svůj i život všech ostatních kdo jsou tomu otevřeni. 

Krása spočívá v neustálém vnímání naší velikosti, kdy stupujeme na grandiózní shromáždění do síně vesmírné, ne abychom jen nečinně pozorovali, ale abychom dotvářeli vesmírný osud, či jej nasměřovali našim svědkům budoucích. Ať letí tvá slova k oblohám, jež poznají naši potomci!

Zápisky hvězdného deníku r. IIXXX 22

Ráno: Probouzím se ze svých skalárních nevidomí těžkého předletního spánku. Za zavřeným oknem dusivý, vlhký vzduch. Od momentu, kdy víčka uzavřela dohodu se světlem, oči světla pronikla dovnitř, ve mne světlo, ve mne světlo proniká, dusivý moment nepříjemných zmatnění, tělo tuhé v obláčcích hmoty, světlo dřímající k činnostem, v potu břemenem nového tvůrčího dne. Mozek je zatím ve fázi ohnivého kraba před klepety většího nepřítele, kdy mu chybí krev veleještěra a divokých včelích úlů, cítí se nerozpulzován stimulem, po kterém ve vysokých otáčkách dochází k pádu brániční sympathetiky, kterou je výsostně vykastrován. I malý doušek jeho kávy rozlité na papír je pro mne svátosti. Prchlivost a krájené míjejí uvadají a ty si znovu v motivace proudným hroudám tváře ve které se rodí okamžiky pečetící vítězství moře prolomené zrozením sil přílivu. 

S určitým bojovým zájmem se dostávám do pozice, kdy diktuji stupeň dosažitelnosti všech trpělivých bytostí, které toho rána vyvstály v análech galaxií na horizontu mesiášů vědomí. Pták Noah a bůh Ra, čtveřice záparných úklidnových činností, které úmorně prohrávají s mým nepokojem, nervozita v pokání polední zemdlenosti. A tak se mé srdce již těší až započně charakter osvěty ve věcech prospěšných duševnímu aparátu. Emblematický přístup k principu být sjednocen až se dovřou kola o nichž zatím jen sníš. Vytvořit si pohodlné místo pod sluncem a začít psát nový den. 

Vzpomínám si na poslední dva sny, jejichž povahou se prolínají různé motivy, ve kterých nenacházím nic jiného než touhu po dobrodružství a zločinu. V jednom hraji pobíhajícího odpadlíka, shánějícího peníze a vlastní hrdost spolu s inspirací a zkušeností, jež naslouchá zkušenému enigmatickému pouličnímu podnikateli, jež vytvořil hlas pro známou reklamu na nějaké konzumní nebo užitkové zboží, což by mohl být případ mého počínání a materiální ohojení, jak tomu říkají starší a protřelejší uživatelé post-industriální volnosti trhu. 

Tam kam až mé gymnaziální vzdělání sahá, jen potud co ve mne třímajícího započíná, co se mezi vědomím a zkušeností vzlýná, vysoká škola má,čas na ní trávená, neupotřebený, jen tak vyrovnaný, nestálý, jediná věc, která se skutečně zhodnotila je filmové přemýšlení nad příběhem ,láska k velké poezii, mnou vyvolaná, cítěné ve scénářové lyrice, epická průbojnost myšlenky, levitace nad branami skutečnosti a snu. Další sen je z druhů velkého vzrušení nad tím, co v životě nevykonávám s libostí, pracovitostí a nadšením, totiž zájem a povolání zloděje - akrobata, zloděje žonglujících chodidel nad korunkami starých pražských střech, lupiče vzácných svazků moderních knih o poezii a fyzice, propojené konzistence, synchronicity a unikání před hlídačem, kterému to pálí, nestačí však na schopnost pohybovat se po střechách stínových ploch a hrázích a plotech vysokého napětí elegance mangy a plazů mnohomístné relevance. Tato výsada patří druhé části vysokoškolské marnosti mého studia, totiž fušovat do mnoha okrajových oborů a vybírat si, selektovat materiály podle potřeby, vtisknout otisk nad tím rozprostřit myšlenku, doplněnou slovní zásobou profesora a zatím se nechat unášet archaickými termíny a vzácnými skupenstvími molekul slova. 

Dřív než se nadechnu pýchy a neupotřebitelnosti snu po vlastním bytí v kapitalistické stanici satanova lídra tohoto pole skutečnosti, jež je jen odrazem toho co zde bylo v přídi před apocalypsou našich zlatých ideí, vysazených velikány do schodiště, jež neznalo anděla strážněho ani nepříliš zralé myšlenky na božství. Nadechující souvstažnosti v nás pochopí čím procházíme a že každý den je v naší hlavě darem a podle míry našich představ a posedlostí krátkodechostí a úzkoprsostí osobních cílů a cílků, jež jsou na ose vesmírné jen prdnutím nějakého pisálka, či tajemným vítězství jedné odevzdanosti věci svobodné chvíle, osamostatněné od samotné pečeti soudného nedělního dne, dotýkajícího se jedincovi pozornosti červnové nostalgie na svátost skulptur Stvoření.

Kafé a cigáry na zahrádce ve Slovácké metropoli 15. 6. 2015!