s železnou nocí...
s železnou nocí...
Anotace: v babím létě...
je železná noc
přesto nemrzne
světlo z hořící hranice
dopadá mezi stromy
vysoké tiché nebe
svěží vzduchem
na stráních
pokojně odpočívají
křehké tóny
stezky se vinou
žloutnoucím lesem
každým dnem se objevuje
nová hvězda
a měsíc se rýsuje
jako zlatý stín
ponořený do stříbra
je železná noc
říkám si
prudce rozechvěn
omamnou radostí
z tohoto času a místa
vzdávám hold
té osamělé noci v lesích
hold tmě a šepotům
v korunách stromů
sladkému mlčení
i prostému libozvuku
co zní uším v listí
vzdávám hold
hlasu života
tomu větřícímu čenichu v trávě
duše zadumaná
s čepicí hluboko do čela
zády o kmen
koukám do ohně
ruce založené za krkem
díky za tu osamělou noc
za šumění kypící krve
jež se line
mým srdcem
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
hmmm noc... má drahá přítelkyně... vzdávám ti hold, tvému tichu, tvému prociťování, všiml sis, že v noci se odkrývá to, co ve dne je zakryté? kdysi jsem v noci otevírala okno a občas do noci křičela: Proč??? už to nedělám...ale okno otevírám pořád...
15.11.2015 01:51:08 | zelená víla
je krásné, když člověk dokáže být sám se sebou i okolním stvořením v takové harmonii, jakou zde popisuješ...ST a díky :-)
11.11.2015 22:00:53 | Malá mořská víla
