Návštěvnost
když se viditelnost blíží nule...
když se viditelnost blíží nule...
Anotace: ...
které za mlžné noci vypadá
pokryté sametem a krajkami
plyne čas klidně
slyšíte slabé troubení rohů
a z temné hlubiny
vychází údery gongu
co rozbíjí bezhlesou hudbu
když se ke mně přitočila
žena v koupacím plášti
jako nalíznutá debutantka
co se vrací nocí z bálu
vlasy rozcuchané
róbu vzdutou
v srdci píseň
se snivě vzdorným úsměvem
a políbila mě
původně to byl polibek ledabylý
něco jako společenská pusa
na dobrou noc
ale svět mohl být
taky úplně jiný
kdyby madame Curie
místo receptu na radioaktivitu
objevila nový způsob
pro přípravu sýrových fondue
díky tomu ústnímu setkání
co je stejně důvěrné jako šokující
člověku naskočí představa
rozestupující vody
pávi se běželi schovat
sloni ztrácí paměť
velbloudi žízní k zbláznění
mléko a med prýští z kamení
a jehňátka leží se lvy
v poli rudých máků
připadám si zasažen
pradávným bleskem
jako velký bílý míček
obtažený trojrozměrným neonem
v rozpohybované oponě
rotujících vloček
bílý na bílé
co září uvnitř
energetického pole
v tomhle stavu
je čas elastický
a zároveň geologický
zahlédnete svět
hmotný i nehmotný
skutečný jako naražené žebro
střízlivý jako stránka z Hemingwaye
ale ve skutečnosti
si nemůžete být jistí
jestli se to stalo
myslíte že kdybych znal pravdu
choval bych se laskavěji a láskyplněji?
ale znát Pravdu
tak bychom se nejspíš chovali všichni
že?
Komentáře (15)
Komentujících (9)
Doporučit
Tiskprvní co mi napadá je Pohyblivý svátek... :-)Pravda... zvláštní to slovo... tolik pravd, kolik lidí... mně jedna pravda obrátila svět vzhůru nohama a když se to ustálilo, naučila mě objevovat... a jednu pravdivou větu si budu pamatovat navždy... pamatuju si ten den, bylo mi tak devatenáct a šla jsem za školu s kamarádkou... byl to super den, ale také jsem si stihla v ten den vzít od lékařky svou zdravotní kartu... a tam si tuhle větu přečetla... a svět byl vzhůru nohama... bolela tři lidi a já tehdy poprvé viděla tátu plakat... a taky od té doby mám ráda ptáky, protože ten den byl papoušek jediný živý tvor, kterému jsem věřila... v té pravdě :-)
12.12.2015 01:38:51 | zelená víla
Tvoje básně musím číst čerstvý, a tak jsem si dnes přivstal. Tolik přesmyček, zákoutí a nekonečných cyklů - ale je fajn, že to vždy dořešíš. Píšeš takové "básnické novely". Můj mozek se vždy nadře než dosáhnu kýženého konce. Nejsi dobrý. Jsi mistr ve svém oboru.
20.11.2015 02:57:39 | VEDz RVAHEs
otevřená duše...pravdou dýše....netřeba slov...jen tichounce...tiše...chybíš mi, přírodo, malebná...v tobě je každá duše svá...děkuji. úsměv.z.
18.11.2015 00:04:23 | zdenka
šumí...
18.11.2015 12:34:23 | enigman
ST :-D
důležité je, že se v tom hmotně nehmotném zasažení prastarým bleskem na stará kolena, se střízlivým pohledm Hamingwaye, žíznivou ťavou a deleteovanými slony vyznáš...:-D
Kam na ty nápady chodíš, to se už asi nedozvím...tak bey bye
17.11.2015 22:20:59 | Malá mořská víla
naslouchám větru...
18.11.2015 12:34:58 | enigman
kdyby se třeba Einstein věnoval hře na housle, to mohlo být koncertů...souhlasím , madam Curie si asi nehleděla domácnosti:-)
17.11.2015 14:19:29 | básněnka
ale zase uměla naladit rádio...
18.11.2015 12:37:05 | enigman