dřív než se dá cokoli zahlédnout…

vycítil jsem
jakýsi hemživý pohyb
z nitra trouchnivějícího dřeva
jako by se rozplakalo
ale nebyla to pryskyřice
těžko říci zda to byly rostliny
nebo živočichové
rodilo se to
pomalým a přitom tvrdošíjným pohybem
otevíralo prostor
rostlo ke světlu
chvělo se to
a když jsem se zaposlouchal do ticha
splynuly vzdechy všech těch bytostí
v nějakou vzdálenou
cizokrajnou píseň

jakási mučivá blaženost
prostoupila mé tělo
když se někdo dotkl mých ramen

otočil jsem se
pohlédl do tváře Abroachen
a propadal do měkkého
krouživého víru barevných obrazů
spěl jimi dál a dál
pohlcen v míze
která stoupá
z hlubokých kořenů
vzrušení
jaké jsem v životě nepoznal
se hnalo z klína vzhůru
rozkmitávalo nervy
šířilo se
otevíralo průduchy

a ona se propadala se mnou

stále ve stejné vzdálenosti
středem víru
s náručí rozevřenou

a v uších mi zněly tóny

jsem tvá Alfa i Omega
mystická
Alfa i Omega

Alfa i Omega Všeho