v paroxysmu emocí...
v paroxysmu emocí...
Anotace: ...
měla na sobě něco
tak průsvitného a lehkého
jako ektoplazmu
přiléhavé
agresivně zářící
a když oddálila nohy
chtěl jsem líbat to spojení
jako bych pil z ústí řeky
ona špulila ústa
kolem brčka v drinku
z napěněných věcí
až temně rudá višeň
vyplavala ke rtům
čekám na pohádku
zašvitořila vzrušeně
a sevřela mou ruku
povšiml jsem si způsobu
jakým to vyslovila
s tak nedbalou elegancí
připomínala vnitřek chrámu
se spoustou brokátu
hořící santalové dřevo
a koberec co tlumí zvuk
vedoucí do míst
kde ještě je místo
na romantiku
tam v klenutých síních
kde dlí prázdnota
plní se ohněm touhy
jemným třením
vlasů od popela
dlouhými pohyby
a zvuky rozkoše
upletené
z nejjemnějších vláken
našich já
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
místo na romantiku je .. pořád je... vždy bude... seděla jsem u přátel a oni mají krb... něco jsme plánovali a já vypnula a dívala se do krbu... Pavel říkal Eví?? jsi tu... jsem...nech mě chvíli u kožešiny, vína, romantiky...rozesmál se, mírni romantiku, kožešina hoří a hledáš ten uhlík... :-) nevadí... moje romantika zůstává... dýchá, je... šel a ten pragmatický člověk hodil poleno do krbu a pronesl... užij si to... a dal mi pusu na tvář... jojo ty nejjemnější plátna a pocity žijí i kdyby měly shořet v příštím okamžiku...
14.01.2016 02:17:43 | zelená víla
Díky tobě jsem se dozvěděla, co je paroxysma, dohledala jsem to až poté, co jsem se vzpamatovala z té našlapané atmosféry. Super :-)
08.12.2015 06:44:20 | Pamína
