Návštěvnost
v zátiší s chřestem...
v zátiší s chřestem...
Anotace: kde ze tmy může zazářit citron nebo růže…
že svá trápení
každý považuje za největší
někdy bývám nešťastný
a dovedu tím nakazit i druhé
to když je miluji a oni mne
neboť vidí jen jednu mou stránku
a pak jsou zklamáni
když se dotknu jejich osudů
svou rozpolceností
a odhalí to stinné
co je zvláštní
že to může být i obráceně
milovat divokost a nebezpečí
a pak se cítit rozčarovaně
když zjistím
že v sobě nosím touhu
po laskavosti
a něžnosti lidské
často mi vrtá hlavou
proč asi člověk sní
co jej vlastně ze sebe samého vyhání
možná
když se takhle vaše já uvolní
je pryč i utrpení
které nevědomky působíte jiným
oknem zívlo olověné jitro
deštivého zimního dne
a někde úplně na pomezí
mezi vědomím
a okamžikem snění
na vteřinu
problesklo místo nesmrtelných
v jediném taktu starodávné hudby
vychutnávám chladně jasnou
tvrdě úsměvnou moudrost
uzrálého plodu
za tichého kolébání větru
o rozhodnutí
Komentáře (12)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskAno...úsměv.děkuji za ni...všeobjímající...z
07.02.2016 16:13:26 | zdenka
tnout do živého bolí...vteřina za vteřinou fouká si do trhlin času...jít vpřed... s hlavou vztyčenou a doufáním uchopit divokost nebezpečí, skrývaná v srdci něžnosti lidské..
06.02.2016 16:59:49 | Malá mořská víla
Ať zralé plody vydrží svěží...stejně jako vaše psaní, pane E. :)
06.02.2016 16:55:36 | MARKO
díky snad mi nepřezraje tužka...
06.02.2016 17:03:06 | enigman
....Tvé zátiší s chřestem se Ti náramně povedlo.....hezky si to namaloval
...."zírám"na něj a přemýšlím,proč se věci dějou,jak se dějou.....
....tolik bych si přála v sobě pociťovat "střed" a ono mě to neustále
vychyluje a z toho pak pramení myšlenky a pocity,o které nestojím.
Milá a nemilá překvapení......DÍKY.....Ji./úsměv/
06.02.2016 10:13:46 | jitoush
kapky žhavého olova v paměti vody..:-D**
05.02.2016 20:04:22 | Frr
...všechno je sen...a (rozhodně) probuzení...ST a do oblíbených, to se ti povedlo.;-)
05.02.2016 13:46:15 | bogen
Snad už se to zlepšilo. A jestli ne, posílám jednu tvou - prajednoduchou:
Vejdu unavený do obývacího pokoje, sednu si na pohodlný gauč, ale nemůžu si zhasnout zhasnout, pustit si televizi, ale rádio pořád hraje, tak se zvednu a jdu do kuchyně, kde si nemůžu uvařit kávu ani ohřát večeři. Lehnu si do postele, ale spát se mi nedaří, pořád tu chodí ti cizí lidé ………… Jak z toho ven?
pro zlepšení nálady...:-)
05.02.2016 12:45:55 | xlps
nejlepší je dát si nějaké ovoce...nebo zeleninu...
05.02.2016 13:08:51 | enigman
Upřímně, není to sice správně, ale určitě mnohem lepší ( ty potraviny)...:-)
05.02.2016 13:12:35 | xlps
...zklamání k tomu všemu tak nějak patří..stejně jako překvapení...
Tahle je fakt moc hezká :)
05.02.2016 09:20:06 | iluzionistka
Se mi taky stává, obojetně. Často mě vyvrtulí zjištění, že vlastně stojím o to, co si celou dobu myslím, že nechci a chvíli trvá, než se s tím srovnám. Ale učím se toleranci k sobě i druhým, ta k sobě mi jde hůř. Důležitý ale je, že jde, i když jen po centimetrech a o dvou francouzských holích. A napsal jsi to přímo dobrásně. ST :O) Páčko
05.02.2016 09:05:30 | Tichá meluzína