obrazněžně...

měsíc byl v novu
a já ho sledoval jak se mění
v kus citronové kůry
ploutev
co se cachtá
v nebeském bazénu
zmuchlaná kulička
ze zlatého rouna
nástroj zubaté
puštěný luk
skleněný pantoflíček
lampa ulitá ze zlata
záhyb
pozlacený roh
v panenském rouše
ulíznutá kadeř
jazyk
ostrý trn
střecha jesliček
naběračka
a to všechno tam nahoře
kam člověk nedosáhne
 
ona seděla na dřevěné židli
s vysokým opěradlem
a obklopovalo ji
temné sépiové prázdno
 
nohy a ruce měla trochu delší
a i když seděla zpříma
jak se na pózování sluší
byla tak nějak uvolněná
takže vypadala přirozeně
jako bych se na ní koukal
a ona o tom nevěděla
 
šaty přízračně jasné
vlasy rozpuštěné na ramena
a z obličeje vystupovaly oči
jako dvě čarodějné ruce
které víří a mávají
v rytmu tajemného zaříkávání
 
ty hluboké smaragdové tůně
hypnotizují jako květy
za mrazu na okně
nebo kruhy
na křídlech můry
 
úplně mě očarovaly
dívaly se tak trochu ven
i tak trochu dovnitř
a zaplňovaly mi hlavu
broukavým šepotem
až celý svět zkameněl
 
a mezi tím vším
 
přes hořčici přes jetel
podivný pták přeletěl