Anotace: Letmé vzkazy
Větrná
Pleskot větru
přetáhl jsem si větrovku přes hlavu, zapnul až ke krku
a stejně se mi ji snaží servat
prošel jsem cestou borovic a smrků.
Tady nahoře
našel jsem světlo
pekelně tu fouká
ale to bys ani nebyla ty
kam se jen rozhlédnu
celá temno zeleně modrá
se suchopáry kamenů
vyschlá torza mrtvého dřeva
v duchu dávám jména tvým vrcholům
a ptám se jak moc ještě dokážeš být volná
a jestli víš, že tě celou dobu hledám
ztracený ve tvém nahodilém obrazu...
Krásná jako smrk omorika...
30.10.2016 14:56:57 | Philogyny1
Děkuji za smrkovou vůni. :)
30.10.2016 17:17:17 | Clay
Posíláš ji přece Ty, já vždycky píšu pocit, který ve mně báseň vyvolala... :)
30.10.2016 18:03:21 | Philogyny1