ústní...
ústní...
Anotace: vyjádření...
pracoval jsem zrovna na jedné výbušnině
co měla zaznamenat revoluci
v pokleslém umění
ale choval jsem se
poněkud roztěkaně
asi jako biblický holub nad vodami
nenacházeje místa ke spočinutí
za to ona ano
zavanula z ní vůně čerstvého vzduchu
co na vás doslova skočí a rafne
ovšem kupodivu nebolí
připomínala katedrálu
předměstský domek
hotel i čínskou pagodu
co se prostě nedá přehlédnout
v tu chvíli zakusíte pocit extatického rozjaření
jenž se zmocní každého pokud může vstoupit
a usednout do lenošky
i když v tomto případě
se ta dívka posadila na mne
zachoval jsem však filosofický klid
podívala se na mne s úsměvem
a nejhezčí byla právě ve chvílích
kdy se usmívala
ačkoli oplývala všemi půvaby
nejosobitější byla její ústa
překypující příslibem
tušených dobrodružství
byla to podnikavě romantická ústa
jenž nesplněné naděje přejdou žertem
či uličnicky kují rozmarné pikle
proti konvencím
takže odborník na fyziognomii by řekl
že s oblibou prosazují svou
vypadáte pane
že jste něčemu na stopě
působíte cílevědomě
milá Cengeri
napadl mne jeden neselhávající lék
pro trudnomyslné lidi
nedávat jim nadějné vyhlídky
ale několikrát je plácnout
tam kde končí záda
a pak je šokovat ústní euforií
za chvíli jsou zdraví a blažení
jako nikdy předtím
Komentáře (14)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Nedávno jsme měli školení... u mě v mém pracovním prostoru jsem zapálila svíčku ( ano vím...) a šla školit do jiné místnosti.. inu kolega potřeboval ehm na onu místnost ( díky za to) a jak šel a šel a nahlédl tam ke mně, uviděl ohnivou lišku, prošel, vstřebal informaci a naběhl hasit s jekotem EEEEVVVOOOOO!!! ( Eva se usmála, nerváček, copak ho honí v hlavě) když dodal průůůůseeeer!!! ( Eva, zareagovala a vyběhla) ... když uviděla oheň, začala mávat rukama a ještě více ho rozpoutávat... co dělášššš??? zaslechla ve svém deliriu a přestala... a letěla pro vodu a otvírala dveře, když ohnivý kolega vynášel dýmající cosi ven... otvírala okna... a třásla se...
klepaly se mi ruce, kolega mi šermoval před očima a naznačoval, že se mi to nezdálo... a objal mě...
prožila jsem x fází stresu za pár vteřin a pak se vymanila z objetí, rozesmála jsem se a říkám mu, hele, ale já nevím, tys šel na záchod a jak se hasí ohýnky, tak přesně tak...
vteřinu na mě nevěřícně koukal, rozesmál se a přesně tam mi jednu střelil se slovy, ty se mi vážně jenom zdáš :-)
poděkovala jsem mu mrknutím oka a on mi písní ... nás nic nerozdělí, jsme skvělej tým, nás nerozhodí ani ne....... dým naznačil, že víme, víme...
p.s. někdy je potřeba tam na to místo neskutečně nakopnout... mně se to nestalo, páč za mnou přicupital s ohořelou svíčkou, ta to dá, vím, jak je máš ráda... :-D
13.12.2016 00:17:08 | zelená víla
je to takové sebevědomé :-)
ale prvně co vidím, kdy se uchyluješ k praktikám fyzických trestů :-DDD
15.11.2016 13:18:11 | Malá mořská víla
