cestující jiskřivou novonocí...
cestující jiskřivou novonocí...
Anotace: ...
kráčím zvolna
zarostlý
klobouk posunutý do týla
s rukama v kapsách
smířlivě se dívám
na nebe
na stromy u cesty
spokojený s programem
pro takovou chvíli
s důvěrou ve své možnosti
procházím kolem fontány
když se objevila vedle
jakási cizokrajně vyhlížející žena
v olivově zeleném plášti s páskem
který ji přetínal ve dví
límečkem sportovní košile
a stuhou červené kravaty na prsou
pod kloboučkem bez krempy
vykukovaly dva snopy vlasů
a co chvíli na mě ulpěla
svýma jasnýma očima
přitočila se
ruce kterými pohybovala ve vzduchu
jakoby vymačkávala citróny
byly jemné a bělostné
a hovořily
jdu z krajů hor
od nejzazších proudů
na nichž se bělostné labutě třpytí
jedna noc na maně
druhá z mlžných závojů
třetí se na chladných pahorcích blyští
zdivočelé peřeje pění
nářek mizí v křiku ptačích hejn
honí se vichry
prudké bývají bouře zimní
možná
kdybych chtěl
kdo ví
usmál jsem se
na chvějivou vodu kašny
hodil minci
dívce spící v kameni
a náhle pocítil
s radostí
jakoby mi štěstí kráčelo po boku
a já je mohl vidět
křehké a lehkonohé
vidět jak se mu ve tváři škádlí růže s lilií
a nelze rozeznat která vítězí
takové štěstí
právě tak veselé jako já
vnímající a uvolněné
a vzduch kolem ožívá
možnostmi
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
ve středu jsem měla pacienta... ve dveřích JIP mi sdělil, že bych měla projít senzorem na odparazitování a že tedy on je doktor přírodních věd a že se domluvíme... v duchu jsem se usmívala a kývala hlavou... no uvidíte jak budete vyměšovat, z toho já to poznám... jinak ani ne... smála jsem se v duchu a pozorovala přístroje, zda se mu alespoň při radách zvedá tlak :-) tak tady máte tisícovku, dojděte mi pro ty dvě knihy a jednu vám věnuji, jste tak milá a krásná... :-)
otočila jsem se, zda ošetřující lékař je mi přítomen, leč zdrhnul a i staniční... usmála jsem se..,
vyposlechla si přednášku o svých parazitech, nevím zda na něj nějakej skočil, leč plná jich jsem...
procházela jsem pryč, usmívala jsem se, dívala se na vánoční řetěz ustálený v srdcové nepřímce a na konci se srdcem... potkala lékaře sloužícího s objetím, díky a těším se nadále na spolupráci... zaševelila jsem, že doufám, že se odčervil... smál se a kýval... :-)
venku jsem potkala sestřičku, objala mě, má nás rád, viď?? má... a utírala si slzy, že moje máma je zdráva... je...
vidět jak se mu ve tváři škádlí růže s lilií
a nelze rozeznat která vítězí
takové štěstí
právě tak veselé jako já
vnímající a uvolněné
a vzduch kolem ožívá
možnostmi
07.01.2017 04:44:45 | zelená víla
Mě se líbí ten ZAROSTLÝ KLOBOUK :oD Já mám jen čepici, zatím jen trochu umouněnou prachem cest, šmourem a blátem, čepici, kterou neperu, nikdy a základ je tedy již položen. Teď už jen čekám a v duchu hádám čím mi asi obroste. :oD Jó, vím jak to ve tvém textu je. Jen to na mě pro legraci vyskočilo a spojilo se v té mé přeskakující HALVĚ. :oD A krásně jsi zajiskřil, mi to tady taky všude kolem jiskří, skoro jako sexy hadice se štířím, ještě pár dní. Krásné 2017 a stáledále, zdravím a měj seeeee. :O)
02.01.2017 09:10:49 | Tichá meluzína