v lenošivém odpoledni...

v lenošivém odpoledni...

rozředěné slunce
chvílemi prosvětluje
okolní svět
přejíždí zuby po kníru
a potěžkává chuť
vzácně svěžího vzduchu
co má dešťovou tvář
tvář sochy v zimě
tvář někoho kdo usnul
a nezavřel oči
zbarvené do odstínu
jaký má voda v horské řece
s vůní hlíny a smetany
co má země
 
svět
kde domy zůstávají otevřené
kola opřená o zdi
kde stromy voní
a každý má svou vlastní
která se bezpečně rozezná
i když je smíšená s ostatními z lesa
budíte se křikem ptáků
jaro roste schované pod sněhem
až najednou prudce vyrazí
a lidé si na potkání sdělují
jak pokračuje tání
 
svět
s malým kouskem země
kde se narodíte
naučíte se mluvit
poprvé s někým tančíte
zamilujete se
vidíte umřít někoho
koho jste měli rádi
 
svět
kde každý myslí na něco jiného
a přece když o tom uvažujete
rozumíte všemu
co vychází ze skrytých koutů
každé bytosti
Autor enigman, 01.02.2017
Přečteno 302x
Tipy 25
Poslední tipující: střelkyně1, zelená víla, Jort, Frr, jitoush, Amonasr, Nikita44, Iva Husárková, Dreamy, bogen, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

takové krásné klidné zastavení v dnešní uspěchané době:-))

11.02.2017 17:48:06 | střelkyně1

svět
s malým kouskem země
kde se narodíte
naučíte se mluvit
poprvé s někým tančíte
zamilujete se
vidíte umřít někoho
koho jste měli rádi

tenhle svět...
nevím jak to děláš, popíšeš vše, pojmenuješ to a zrcadlíš...
hebce... neskutečně hebce pro mě...

ani nevím jestli jsem ti někdy poděkovala a tak teď, děkuju...

11.02.2017 01:29:44 | zelená víla

jen ještě něco, v tomhle domě odcházel táta... scházel po schodech a loučil se, věděl... je to tady jiné, ale tohle uvidím už navždy... a díky za to...
nedávno mi partner řekl, že až jednou tu nebude moje mamka, půjdeme do nového, že by tam šel už nyní, ale...
zachvěla jsem se...
kam?
nový dům...
hmmm...
rozhodil mě... až jednou Evi.. a beze všeho, jen kufry...
vykulila jsem oči...
nový dům, malý s terasou ze všech místností, bazén uprostřed, vždyť to si přeješ... jo přeju, ale...

11.02.2017 01:26:39 | zelená víla

myslím, že tenhle svět znám... je v tomhle domě...
poprvé jsem se tady milovala, poprvé milovala, v těchto zdech je vše... vůně i slova táty, dohady, chuť svačiny na výlet, konfrontace s mamkou, usmiřování...

dávají zde deset minut na komentáře, tak to fakt nedávám... asi mi naznačují stručněji, stručněji... :-)

11.02.2017 01:19:57 | zelená víla

...taky mám rád jeskyni pana Platóna...

03.02.2017 20:27:09 | Jort

...je fajn mít možnost rozumět při nahlédnutí do skrytých koutů...

02.02.2017 18:47:23 | jitoush

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí