Anotace: ...
Slunce se kutálí
po hřebenech hor
jsem oděvu nedbalý
ukryt před zraky jiných
V nedbalkách
od pasu dolů
tak jak jsem přišel na svět
Tělnaté tělo ve lněné košilí
(střihem rukávů nápadně připomíná bohatýra)
lačně zírám
s otevřenou pusou
k horizontu
jako mladíci ze kdysi
pod Montparnasse
Apollinaire
pak také
Dalí
políbeni
Múzou
Spokojím se s tuzemskem
nemyslím na ženské
ve tváři mi dohasínají plameny skotačivé
Alespoň nyní nejsem zsinalý
(vlkem jímž v očích jiných bývám)
Miluji tuto chvíli
život
okolnosti které vyvstaly
:) někdy si nejvíc užijeme prostý okamžik - že jsme. A nic k tomu nepotřebujeme. Kdo má víc?! :) pěkná, Kudlaňáku
08.07.2017 22:58:42 | Ragnell